O tom, jak nebezpečným a zrádným živlem může být voda, dobře vědí v Jevišovce na Břeclavsku. Povodně, které zasáhly nejníže položené části obce, se tudy prohnaly za poslední léta několikrát. A to v letech 1996, 2002 i 2006.
Stékají se zde dvě řeky. Dyje a Jevišovka. Vedení vsi už roky usiluje o vybudování protipovodňových opatření. Zatím neúspěšně.
„Část území kolem stezky ve směru k obci byla úplně pod vodou. Vždy, když má zvednutou hladinu Dyje, v podstatě zastaví tok řeky Jevišovky, a voda se vrací po proudu zpátky. Tím se dostává do tohoto území,“ řekla starostka Božena Bošiaková. Jevišovičtí kvůli tomu postupně vytvářejí tůně či mokřady. „Ovšem to nestačí. Voda se k obci čas od času dostává. Proto jsme v roce 2008 vypracovali projekt protipovodňových opatření. O tři roky později jsme ho dle požadavků správce toku, Povodí Moravy, upravovali. A přesto stále leží v šuplíku,“ kroutila hlavou starostka.
Důvod? Podle Bošiakové peníze – úpravy jsou příliš drahé. „Na posledním jednání nám řekli, ať s tím ani nepočítáme. Zjednodušeně řečeno proto, že náklady nepokrývají hodnotu ztrát, které by velká voda mohla způsobit,“ tlumočila starostka.
Vodohospodáři tvrdí, že projekt nesplňuje takzvaná kritéria efektivity. „A to tak, aby dosáhl na dotaci ministerstva zemědělství, a abychom jej my jako investor mohli převzít,“ vysvětloval Deníku Rovnost mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Řešením jsou úpravy projektu, případně pokračování příprav protipovodňových opatření. Ovšem bez možnosti dosáhnout na dotaci. „Zástupce obce a projektanta jsme o nedostatečné ekonomické efektivitě informovali na společných jednáních, což dokládá i tehdejší zápis,“ připomněl mluvčí.
Zmínil také, že Jevišovka dle plánů pro zvládání povodňových rizik nespadá mezi významně ohrožené. „Obec je v současnosti chráněna na asi padesátiletou povodeň,“ doplnil Chmelař.
Tvrdí, že podle map rozlivů dochází k zaplavení zahrad a sklepů některých domů pouze na okraji obce. A to až při stoleté povodni. „Aktuálně jsou dotace na stavby protipovodňových opatření cíleny na obce s významným povodňovým rizikem,“ uzavřel Chmelař.
Starostka Bošiaková poznamenala, že většina projektů směřuje spíše k regulaci řeky Dyje, Jevišovky už nikoliv. Jedním z takových kroků je zvelebení koryta a okolí Balštýnského potoka v katastru sousedních Novosedel.
Vodohospodáři tam upravili šest hektarů opakovaně zaplavovaného území. Součástí prací se staly tůně a vysázení stromů. „Odstranili levobřežní hráz potoka, aby se zde mohla rozlévat voda. Pohybem stavidla lze lokálně zaplavovat tůně a mokřady. Vysazený je zde také asi na sedmnácti hektarech budoucí lužní les,“ popsal změny starosta Novosedel Adam Hrůza.
