Říkal jsem, že tady budeme mít sucho jak v Somálsku. Nikdo to ale nechtěl slyšet, kroutil hlavou sedmašedesátiletý Josef Klenec z Tvrdonic.

Na přečerpávací stanici u kostické váhy, která zásobovala vodou z Dyje třináct set hektarů půdy se zeleninou, cukrovou řepou či kukuřicí, pracoval patnáct let. Až do roku 1993, kdy se závlahy zastavily. „Tvrdili, že už na to nejsou peníze. Provoz ale nebyl ekonomicky tak náročný, náklady se vracely," argumentoval.

Na jeho slova s přetrvávajícím suchem v okolí Břeclavi pomalu dochází. „Na obnovení závlah pracujeme už dva roky. Jednáme každý měsíc. Od příštího roku by na to měly být dotace. Ministr slíbil, že dovede každému zemědělci vodu až na kraj pozemku," sdělil předseda okresní agrární komory Antonín Osička.

Podle něj jsou závlahy jedna z cest, jak bojovat se stále větším suchem. Svědčí o tom i dosud fungující původní závlahy, které provozuje například soukromá firma ve Velkých Bílovicích. „Nádrž s rozvody vody až po Valtice je ale třeba i nad Sedlecem. Funguje to, voda se čerpá v noci za levnou elektřinu," popisoval.

Zalévali vojtěšku

Využívají ji drobní zelináři i zemědělská družstva. „My jsme loni tímto způsobem zalévali vojtěšku. Letos ještě uvidíme, zvažujeme ekonomickou stránku věci," přiznal Osička, který zároveň stojí v čele Zemědělského družstva v Bulharech.

I senátor Jan Hajda z Pavlova vidí opětovné rozšíření závlahových systémů na Břeclavsku jako nezbytnost. „Musíme se zaměřit na zeleninu a ovoce včetně vinic a dostat je pod závlahu. Dělám maximum pro to, aby možnost připojit se měli všichni pěstitelé na Břeclavsku," vzkázal.

Velkou budoucnost má podle něj kapénková závlaha až k jednotlivým plodinám. „Plošné zavlažování například obilovin je příliš nákladné, nevyplatí se to," vysvětlil Hajda, proč zelenina, hrozny a další ovoce.

Jako člen představenstva Zemědělského družstva Sedlec ví, o čem mluví. „Loni jsme díky zavlažování měli na třiceti hektarech vinic až o čtyřicet metráků vyšší výnos hroznů. Letos proto chceme rozšířit kapénkové závlahy na dalších čtyřicet hektarů," prozradil.

Kolem rozšiřování závlah, které využívají například i sadaři na Mikulovsku, je ale podle Hajdy stále řada otazníků. „Ministerstvo za rok a půl ještě nerozhodlo, kdo se bude o závlahy starat. Jestli Státní pozemkový úřad nebo Povodí Moravy a Dyje. Je to důležité," neskrýval zkušený zemědělec.

A Klenec ihned kontroval. „Kdyby se to nezrušilo, nemusely dnes tyto problémy nastat," zopakoval pamětník.