Proplétám se mezi davy návštěvníků, přijely jich znovu tisíce. Mezi desítkami stánků několikrát zaslechnu i libozvučnou slovenštinu. Všude to voní. Burčák ale překvapivě přebíjí smažené a pečené dobroty všeho druhu. A občas i pivo. Je sobota krátce před polednem a Burčákové slavnosti v Hustopečích se blíží ke svému vrcholu.

„Dáte mi jedno razítko navíc?" zkouší to černovlasý muž u jednoho z mnoha otevřených mázhausů. Neúspěšně. Razítka a případnou výhru si musí poctivě „odpít".

Slunce pálí, jako kdyby se znovu vracelo léto. „Uvidíte, že v neděli budete opálení," promlouvá k zaplněnému náměstí moderátor na pódiu.

„Je to super. Počasí teda letos objednali perfektní," obhlíží davy návštěvníků v sluncem zalitém městě Radomír Zelinka ze Šitbořic. Na Burčákových slavnostech patří ke stálým návštěvníkům.

„Včera to ale bylo s návštěvností slabší. Mnozí šli na burčák radši tam, kde se neplatí vstupné. Také se mně nelíbilo, že město o půlnoci zavřelo veřejné záchodky a museli jsme chodit do mobilních toi toi budek," přidává dvě drobné výhrady.

Stejné repliky

Než obejdu všechny stánky a mázhausy, vychází městem očekávaný historický průvod. V čele jezdci na koních, pak rytíři, purkmistr a další honorace v kočárech, hustopečské cechy, kejklíři, vyslanci Burčákové unie… Marně pátrám v paměti, kdy byl průvod tak pestrý a dlouhý.

Je vidět, že radnice se chtěla v prvním roce „Burčákovek" bez trucujících otců zakladatelů vytáhnout. A podle reakcí většiny přihlížejících se jí to také podařilo.

„Ale jo, Burčákovky byly dobrý. Po letech jsem si to užíval v naprostém klidu. Vyřádili jsme se. Ani nevadilo, že horenská rada v exilu byla zařazená až na konec průvodu," dělí se později o své dojmy divadelník Miroslav Strouhal.

Ten léta bavil návštěvníky v historickém oděvu na pódiu. Letos ale stejně jako většina ostatních tradičních vystupujících zůstal mimo dění. A zapojil se jen do průvodu.

„Jenom mě trochu mrzí, že průvod začíná být trochu jiný než za nás. Měl být ve středověkém hávu, ale tentokrát v něm šlo hodně nekostýmovaných lidí," všiml si.

Na obřím pódiu na náměstí mezitím začíná valná hromada recesistické Burčákové unie. Zaplněné náměstí se dobře baví, moderátoři zvládají svou práci na jedničku.

„Co bylo zažité po mnoho let, se udrželo dál. Scénář zůstal prakticky stejný jako před rokem, i Háderův text. Repliky se jen zopakovaly," neodpustil si Strouhal přece jen malé „rýpnutí".