První expozice má název Lichtenštejnská portrétní galerie, heraldika a genealogie. Její autoři zmapovali téměř osm set let historie rodu. Těm zvídavějším se naskýtá možnost zapátrat po Lichtenštejnech i na obrovském plátně s kompletním rodokmenem. „Většina portrétů jsou kopie z vídeňských sbírek. Je zajímavé sledovat, jak se v průběhu staletí změnil styl portrétování osob," uvedl kurátor výstavy Martin Číhalík.

Nechybí ani životopis Karla Eusebia z Lichtenštejna, který se věnoval rozsáhlým úpravám lednicko-valtického panství. Na portrétech Friedricha von Amerlinga, jednoho z nejvýznačnějších rakouských portrétistů devatenáctého století, jsou zase především šlechtické děti.

Hrobka je raritou

Kromě šedesátky všech rodových knížat a dalších členů rodiny provází návštěvníky nově otevřenými prostorami valtického zámku osmadvacet informačních panelů. „Většinou jde o životopisy představitelů Lichtenštejnů. Výstava je zaměřená na nejvýznamnější období rodu, kdy byli Lichtenštejnové povýšeni do knížecího stavu," dodal kurátor.

Kolekci kopií i originálů se podařilo shromáždit díky pomoci Lichtenštejnských sbírek Vaduz-Vídeň a Národního památkového ústavu.

Druhá z expozic je zaměřená na místo posledního odpočinku, které pro příslušníky mocného rodu nechal na počátku sedmnáctého století zbudovat Maxmilián z Lichtenštejna s manželkou Kateřinou z Boskovic.

VÍCE SI PŘEČTĚTE V SOBOTNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ BŘECLAVSKÉHO DENÍKU