Dospělí lidé coby přerostlá mimina, čarodějnice či smrtka. Ne, žádní blázni. To si jen v Lednici dali dostaveníčko nadšenci převlečení za maškary. Podle tradice oslavovali fašankovou obchůzkou pomalu končící masopust.

„Mouka nebude, včil už se všechno vozí z Číny. Mám na zádech i dvounulku, ale zase čínskou,“ smál se v sobotu po poledni v přístavišti zámeckého parku celý v bílém a moukou posypaný Luděk Kocourek. Představoval mlynáře.

Kolem něj kroužily dvě pomocnice – hladká a polohrubá mouka. Tu na návštěvníky i masky vytrvale sypaly, čímž si u mnohých vysloužily nehezké pohledy. Ale při fašanku má panovat veselí, které v Lednici dokázali svými hudebními nástroji a tancem navodit starobřeclavští folkloristé.

Akci v Lednici počtvrté uspořádala společnost 1. Plavební. Její zástupce, Jaroslav Martinek, přišel jako majitel koloniálu Petr Bajza. „Možná překonáme i loňský rekord, kdy se zapojilo čtyřiasedmdesát masek. O to ale samozřejmě ani tak nejde. Hlavní je, že přijdou lidé, kteří se chtějí pobavit. Základ dělá parta kolem Jary Švacha z břeclavského souboru Old Stars,“ vysvětloval krátce po poledni.

Věrný době, kterou ve svém převleku představoval, šprýmoval při servírovaném folkloru v podání starobřeclavské hudecké muziky. „My bychom si s paní Bajzovou dali radši nějaký foxtrot,“ usmíval se.

Útok na klauna

O zábavu šlo především. Taneční rej u přístaviště v zámeckém parku nebral konce. „Už jsme přešvihli, honem pryč,“ rozhodla jedna maska, a tak se nadšenci v převlecích vydali průvodem k náměstí. Nejdříve navštívili kastelánku tamního zámku, která je podarovala kapkou alkoholu a klobásky na posilněnou.

Poněkud nudící se děti u zámku využily přítomnosti klauna a svedly s ním velkou sněhovou bitvu. Schytal to od nich pořádně. „Počkaj, ty budeš litovat,“ bránil se muž v převleku a honil nezbedníky u zámku, zatímco ostatní popíjeli a tančili.

„Je to moc pěkná tradice. Je dobře, že lidi vylezou z baráku do krásného prostředí, které Lednice nabízí,“ pochvaloval si akci František Varga z Břeclavi, který přišel převlečený za hasiče. Veselice trvala v Lednici až do pozdního odpoledne. Průvody masek čekají i další obce, kde se rozhodli, že fašankovou zábavou okoření tamní dění o týden později.

A co je vlastně masopust? Značí období hodování a veselí před Popeleční středou, než začne čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Dříve se tento lidový svátek slavil tři dny. Přípravou býval čtvrtek, kdy se lidé pořádně najedli a napili, aby byli celý rok při síle.

Masopustní zábava začínala v neděli. Po bohatém obědě se všichni chystali do hospody k muzice a tancovalo se až do rána. Ve znamení zábavy a tance bylo i masopustní pondělí.

Skutečným vrcholem masopustu bylo úterý, kdy vesnicemi procházely průvody maškar a nechyběla divadelní představení. Pro masky neexistovala pravidla. Záležel jen na jejich vtipu a pohotovosti. Kam masky přišly, tam je pohostili něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, což při fašankových obchůzkách zvyšovalo rozpustilost a veselí.