„Pokud máte rádi dobré pití, poctivé jídlo, zábavu a hezké baby, přišli jste sem správně. Dnes naposled si můžete všeho dosyta dopřát, od zítra už bude čtyřicet dní půst," vítá příchozí předseda slováckého krúžku Koňaré Milan Studený.
Přizvukuje mu obecní policajt s bubnem, jehož roli si užívá břeclavský výtvarník Karel Křivánek. „Bavte se, ale dávejte na sebe pozor. Loni zmizelo několik bicyklů, slepic a jedna koza se okozila. Jeden nešťastník si dokonce došel stěžovat, že ztratil sebevědomí. Do dneška se nenašlo, nepomohlo ani celopoštorenské pátrání," baví lidi, kteří si nenechali ujít tradici ani v mrazivém větru.
Tanec pod šable
Krátce poté, co se všechny masky sejdou, tančí chlapci pod šable a průvod vyráží s dechovou muzikou na nedalekou faru. Tam s hurónským křikem masky vítají první odměnu. Poštorenský farář napichuje na šavli štangli uherského salámu.
Na farním dvoře se hraje, tančí a zpívá. Voní boží milosti, uzené a slivovice. Kořalkou se vyzbrojila většina průvodu. Čeká je totiž čtyřhodinová obchůzka Poštorné s několika zastávkami.
Na nich dostává každý hospodář symbol jara a bohaté úrody – svázanou kytičku věčně zeleného krušpánku a obilné slámy. I proto nesmí mezi maskami chybět slamáci s nalíčenými tvářemi. „Fašank v Poštorné obnovili Koňaré před jedenácti lety. Od té doby se ho pravidelně účastním, je to pro mě tradice," usmívala se Tereza Grandičová, která letos vyrazila do průvodu jako masopustní muzikant s velkou papírovou hlavou a pozounem.
V maskách podle ní chodí v Poštorné hlavně členové krúžku a jejich příbuzní. „Holky z krúžku dělají většinou slamáky. Už se celkem zažilo, že když z Koňarů vyjdou, vymyslí si nějaký originální převlek. Obměňovat a vylepšovat masky nás zkrátka baví," dodává sympatická dívka.
A má pravdu. Na hlavní tah na Lednici se právě vydává kněžna na papírovém koni, velká slepice nebo vězeň s koulí na noze. „Na poštorenském fašanku jsem poprvé. Šel jsem s dcerkami na procházku a spojili jsme to. Líbí se jim velký medvěd a ostatní zvířata. Je to pro ně zážitek," pochvaluje si fašank i mladý tatínek Vít Slezák z Břeclavi.
Večer se masky přesunou do tamního kulturního domu, kde o půlnoci s velkým nářkem pochovají basu. Nebude chybět ani smuteční průvod nebo kazatel. Pak už ale nemilosrdně začne půst.