Móda dvacátých a třicátých let a spodní prádlo. K tomu desítky uniformovaných vojáků, četníků a příslušníků polovojenských jednotek Freikorps. K tomu dobová hudba, výstřely a prohlídky řopíků. Pátý červenec patřil na Pohansku tradičně bojům o československé hranice.

„Letošní ukázka měla lidem přiblížit boj československých ozbrojených složek proti sudetoněmeckému Freikorpsu. Opět jsme do ukázky zahrnuli nějakou malou provokaci, která vyvolala střet,“ popsal hlavní program předseda pořádajícího Klubu vojenské historie Břeclav Petr Holobrádek.

Ubylo peněz

Vojáků v dobových uniformách letos přijelo na Pohansko asi padesát. Což je o dost méně než v minulých letech. „Je to hlavně nedostatkem peněz. Musíme se o lidi postarat a bez peněz je to těžké,“ přiznal předseda, ale hned doplnil, že návštěvníci akce rozhodně o zábavu nepřišli. Na programu byly třeba hned tři módní přehlídky a nechybělo ani spodní prádlo. Před zámečkem navíc opět vyrostl stanový vojenský tábor, děti i dospělí si mohli prohlédnout uniformy a zbraně a otevřené byly i řopíky, ve kterých provázeli členové klubu.

Původně se letos měly na Pohansku odehrát dvě bitvy. Ta první měla ukázat současnou situaci v Afghánistánu. „Dvě bitvy nakonec nebyly. Klubu 89. speciální skupiny hloubkového průzkumu se nepovedlo organizačně zařídit dostatek lidí pro ukázku bojů v Afghánistánu. I přesto ale mohli návštěvníci na Pohansku spatřit vojáky v současných uniformách vojáků, kteří v zahraničí bojují,“ uvedl Holobrádek s tím, že je otázka, zda sem i taková ukázka patří. Podle něj by totiž na Pohansku, pokud by lidé skutečně chtěli jen náhled do třicátých let minulého století, neměly být třeba stánky s nedobovým jídlem a další program.

Spokojení byli i lidé, kteří se na Pohansko vydali. Mnozí už poněkolikáté. „Jezdíme sem víceméně pravidelně. Hlavně proto, že někdo je ochotný dělat něco pro děti. Takže to usnadní práci nám, že nemusíme nic vymýšlet,“ usmívala se maminka Renata Vrbasová z Břeclavi. Podle ní je dobré i to, že členové klubu nabízí lidem exkurzi do historie, a děti tak mohou z blízka vidět minulost naší země.

K zámečku se na bojovou ukázku přijel podívat i Stanislav Mitrič. „Nejezdím pravidelně, ale už jsem tady párkrát byl. Zajímá mě, jak to tenkrát bylo, takže chci na vlastní oči vidět dobové uniformy, zbraně a techniku, kterou vojáci používali. Určitě je dobře, že klub minulost připomíná. Hlavně mladí by sem měli jezdit. Mnozí totiž ani nevěří, že tady taková doba byla,“ zamyslel se. Nevadila mu ani přítomnost těch, kteří oblékají současné uniformy.