Pouhé tři hodiny mají nadšení amatérští kuchaři na to, aby oslovili jak hodnotící komisi, tak také davy lidí, které během dopoledne míří za ochutnávkou co nejvíce porcí. „Už mám v sobě tři různé polévky. Moc mi chutnala od Holek ze statku, teď si dám chvíli pauzu a jdu pro další. Doma jsme raději ani moc nesnídali, protože jsme tušili, že nám jedna miska stačit nebude,“ směje se Břeclavanka Eva Skoupilová a prodírá se davem s keramickou miskou v ruce.

Stejně vybavení jsou i jiní návštěvníci. Zřejmě ti, kteří se účastní pravidelně. Všichni se shodují na jednom – rozhodující při výběru těch nejlepších je konzistence polévky, chuť, vůně a vzhled. Na všem si dává záležet jedno z několika domácích družstev. „Jsme tady podruhé. Polévku se snažíme dělat poctivě. Kromě ní máme připravené vlastní koláčky, mrkváčky, slané pečivo a trubičky. Loni jsme byli druzí, letos bychom to chtěli aspoň obhájit,“ říká za tým z jezdeckého klubu Mustang Velké Bílovice Štěpánka Semová.

O kousek dál na sebe strhává pozornost parta v kožených bundách. Tito příznivci rychlé jízdy a motorek přijeli z Ostravy. „Rádi se sem vracíme. Vždy dojedeme již v pátek a posedíme ve sklepě. První rok jsme brali prvenství, ale teď si to chceme hlavně užít, vychutnat si atmosféru. K zelňačce nabízíme také klobásky, žebra a naléváme naši speciální zázvorovici,“ nabízí kolemjdoucím Jiří Rychter, který je členem ostravské party, jenž ve Velkých Bílovicích vaří popáté. 

Součástí akce je také adventní jarmark, a tak si mohou návštěvníci zakoupit něco na památku nebo zaplnit žaludky sladkou tečkou v podobě trdelníku či frgálu.

Z počátku plných kotlů se stovkami litrů polévky se ozývá již jen zvuk škrabající naběračky o prázdné dno. Jak dlouho je vařili, tak za poloviční čas je tisíce hladových stihly sníst. Zbývá už jen rozdat ceny. Stupně vítězů si mezi sebou nakonec dělí: na prvním místě domácí hasiči, kteří obhajují loňské zlato, druhé jsou Holky ze statku a bronz berou Pat a Mat. „Je to tam,“ raduje se stříbrná Monika Léblová.