V Němčičkách mají dlouhé pomlázky tradici. „Obec má rekord dokonce v Guinnessově knize rekordů se žilou dlouho dvaadvacet metrů a dvaadvacet centimetrů. Toho jsem se účastnil asi jako třináctiletý. Od té doby se tady dělaly asi pěti šestimetrové žíly,“ zmínil šestatřicetiletý muž.

O JEDEN REKORD MÉNĚ

Rekordní pomlázky, které mají místo v České knize rekordů, vytvořili členové němčičské krojované chasy ve spolupráci s členy folklorního souboru Krúžek. Postupně upletli rekordní pomlázku ze šestnácti vrbových prutů, z dvaatřiceti prutů a z čtyřiašedesáti prutů. Ta byla z vrby smuteční. Další rekordy vytvořili Němčičští z vinné révy. Poslední zápis je z minulého roku.

Tehdy vytvořili žílu dlouhou 66,66 metru z osmi vrbových prutů. „Loni jsme na svou stranu přetáhli všechny velikonoční rekordy, ale letos nám ten poslední vzal Ladislav Šumbera z Biskupic. Upletl žílu dlouhou 101 metrů. Už ho však překonávat nebudeme,“ podotkl Stávek.

Kdo je Jiří Stávek
Narozený: 23. 5. 1981

Bydliště: Němčičky

Čím je zajímavý: Plete s folklorním kroužkem a němčičskou krojovanou chasou rekordně dlouhé velikonoční pomlázky.

Nová výzva: Zatím žádná, ale třeba při víně někdo s nějakým nápadem přijde. Určitě však nechtějí překonávat vlastní rekordy.

Rekordní výtvory mohou lidé vidět v areálu vinařství Jana Stávka. A je o ně zájem. „Přijde se na ně podívat několik tisíc lidí ročně. Je běžná praxe, že se u nich fotí. Je to rarita. Zajímá je, kdo žíly pletl, jak dlouho pletení trvá a kolik lidí se na tom podílelo,“ uvedl vinař.

Podle Jiřího Stávka není rozhodující, z jakého materiálu žíla je. „Člověk musí dávat pozor. Když končí proutek a zastřihne se, musí se dát do stejného místa druhý,“ uvedl.

Přestože se na pletení podílí několik lidí, každý už ví, co má na starosti. „Na samotné pletení je potřeba pět lidí, dalších pět šest jsou lidé, kteří čistí proutky, jeden nebo dva dělají na prutech špičky. Při pokusu o rekord je vždy navíc člověk, který zapisuje spotřebu prutů,“ vyjmenoval Stávek.

SVÁ MÍSTA SI CHRÁNÍ

Spotřeba vrbového proutí je při pletení veliká. Místa, odkud pruty berou, však Stávek prozradit nechtěl. „Svoje místa si chráníme. Je to však v okolí padesáti kilometrů od Němčiček,“ odpověděl záludně vyučený truhlář.

Nemusí se bát ani o svého nástupce, ostatně už letos zvládli uplést žílu, i když ne rekordní, bez něj. A plány do budoucna? „Určitě nebudeme překonávat vlastní rekordy. A o novém zatím nemluvíme. Ale třeba se hecneme a zase něco vymyslíme. Popijeme ve sklepě a třeba někoho něco napadne,“ nechává tomu Stávek volný průběh.

Podle břeclavské historičky Aleny Káňové je pletení dlouhých žil novodobější záležitost. Postupem času se však mění počet krojovaných šlahačů v jednotlivých obcích regionu. „Je to proměnlivé. Někde je jich více, v jiných obcích pozoruji úbytek krojovaných šlahačů. Zejména na Podluží,“ všimla si Káňová.