Český svaz ochránců přírody Onyx proto vyzývá odbornou veřejnost, aby problém začala řešit. „Jde o invazivní rostlinu, jejíž množství roste geometrickou řadou. Může například ohrožovat i hustopečské mandloňové sady,“ upozornil za svaz Pavel Pechoušek.

Zprávu již zaznamenali i v Hustopečích. Nad městem, které kromě vinných hroznů charakterizuje právě i mandle, se mandloně tyčí hned na několika hektarech. „Problém s klejichou jsme zatím neřešili, ovšem moc dobře vím, jak vypadá. Už jsem si jí totiž u nás všimla. O sady se ve městě staráme hodně, pravidelně je sečeme a nenecháváme je zaplevelit. Tak věřím, že nás žádná invaze fialových květů nepostihne,“ okomentovala starostka města Hana Potměšilová.

Otto Vaďura na archivním snímku Deníku Rovnost.
Důvody úhynu ryb v okolí Břeclavi? Zkušený rybníkář Vaďura má jasno

Ochránci tvrdí, že v případě nečinnosti může mít narůstající populace klejichy hedvábné velmi vážný vliv na rozmanitost moravské krajiny. Nejhorší stav je podle nich právě na evropsky významné lokalitě Kamenný vrch u Hustopečí a Kurdějova. Zejména v části, které se říká Kamenec. „Klejicha se začíná šířit i do zdejších mandloňových sadů, kde do pár let, pokud se nezasáhne, udělá naprostou zkázu,“ varoval Vilém Jurek, koordinátor terénních prací, který má například na starosti projekt borytobraní na Pálavě. Zrádnost severoamerické byliny je podle něj v neuvěřitelné schopnosti se šířit.

Nárůst invazivní rostliny řeší ochránci prostřednictvím projektu LIFE Sub-Pannonic. Sdružují se v něm evropsky významné lokality Bílý Kopec, Kamenný vrch a také Přední kopaniny, kde se rostlině daří. Zaznamenali ji dokonce i na Pouzdřanské stepi. „Ale tam je, zdá se, pod kontrolou. Bohužel se naopak objevilo jedno ohnisko nedaleko další projektové lokality, Stránské skály v Brně,“ přiblížil Jurek.

Ilustrační foto.
Břeclav má vlastní kompostárnu. Kompost nabídne i lidem

Zcela vymýtit klejichu podle Jurka nelze. Její počty je ale možné snížit. Například chemicky. „Před květem nebo v době kvetení se na list aplikuje herbicid. Musí se používat o něco silnější koncentrace a do roztoku se přidává smáčedlo. Klejicha má obranný mechanismus. Obsahuje latex jako fikus nebo kaučukovník.  Navíc má kožovité listy, přes které herbicid špatně vniká do rostliny,“ popsal ochránce.

Aktivně boj s invazivní bylinou řeší třeba v nedalekém Maďarsku. Na jihu Moravy navíc vznikla publikace s představením invazivních rostlin a se stručným návodem, jak s nimi bojovat. Pomoci má také novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která letos vstoupila v platnost. Její součástí je mimo jiné boj právě s invazivními druhy rostlin.