Zástupci tamní radnice ale tvrdí, že deska patří státu. A ten? „Naše zřejmě není," sdělil mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka. Žáková je pamětnicí. Jako šestnáctiletá byla u toho, když lidé lípu vysazovali. „Je to lípa svobody. Cedule u ní je tak zanedbaná, že na ní nikdo nic nepřečte. To nikdo z radnice nevidí?" ptala se nyní čtyřiaosmdesátiletá důchodkyně.

JINÝ MAJITEL?

Pamětní deska však podle mluvčího Jiřího Holobrádka městu nepatří. „Je majetkem státu, potažmo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jinak město asi před měsícem upravilo prostor okolo stromu a pamětní desky, což dělá pravidelně," vzkázal Holobrádek. Úřad se o problému ve čtvrtek dozvěděl až od redaktora Břeclavského deníku Rovnost. „Dosud jsme o tom nevěděli. Situaci prověříme, nicméně samotná pamětní deska pravděpodobně není v našem majetku. Pak informujeme majitele, aby zjednal nápravu," odvětil Radek Ležatka.

Lípy svobody lidé vysadili na mnoha místech tehdejšího Československa jako symbol nového státu. „Nejčastěji se tak dělo po roce 1918, zejména v období první republiky. Ale nebyla to pouze záležitost Břeclavi," uvedla historička Alena Káňová. V okresním městě už strom vysazený po první světové válce nestojí. „Pokácení lípy svobody bylo spolu se zničením památníku Masaryka jedním z prvních aktů Němců po jejich příchodu v říjnu 1938 do Břeclavi," řekla Káňová.

Nynější lípa vysazená v roce 1945 stojí jinde než původní. Vyrostla na popud města, zasadili ji skauti.

MICHAL HRABAL