Pamětní místo tvoří třiapadesát stél, které jsou připomínkou životů, jenž vyhasly na cestě ke svobodě. „Připomíná ty, kteří zbytečně zahynuli na hranicích Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska při překonávání státní hranice. Každá z třiapadesáti stél symbolizuje jednoho zabitého člověka," uvedl předseda občanského sdružení Paměť Miroslav Kasáček.

Stély budou sloužit jako připomínka těch, kterým se kdysi nepodařilo překročit střeženou státní hranici s Rakouskem. Na úseku od slovenských hranic až po Slavonice zahynuli Češi, Poláci, Rakušané i lidé z východního Německa. Jejich jména jsou napsaná přímo na jednotlivých stélách, jehož autorem je architekt Tomáš Pilař. Ten stojí rovněž za podobiznou kašny na brněnském náměstí Svobody. „Ve většině případů se ani neví, kde tito lidé po své smrti skončili. Chceme na ně tedy vzpomenout alespoň touto cestou," dodal Kasáček.

Zmapuje osudy

Brána ke svobodě doplní Stezku svobody, která na třinácti informačních panelech umístěných podél pohraniční cesty mapuje osudy lidí, kteří se pokusili překonat železnou oponu.

Právě totalitní minulost se totiž velmi podepsala na historii Mikulova, desítky let komunikace s rakouskými sousedy nebyla možná a právě na střežené státní hranici se odehrálo mnoho tragických lidských osudů.

Základní kámen byl položený v listopadu minulého roku, kdy na něj zástupci z obou stran hranice poklepali.

Slavnostního aktu se tenkrát zúčastnili zástupci sdružení Paměť, starostové partnerských měst Mikulov, Poysdorf, Laa an der Thaya, náměstek jihomoravského hejtmana Roman Celý a mikulovský probošt Pavel Pacner.

Na slavnostní odhalení, které se uskuteční u staré celnice v pátek od devíti hodin ráno, naváže konference Brána ke svobodě na mikulovském zámku.