„Rozvíjet debatu o tom, proč si to o mně myslí, většinou nikam nevedlo. Nejhorší samozřejmě bylo říct to rodičům. Nakonec to ale přijali a říkají, že jsou hrdí. Hodně mi pomáhá, že mám jejich podporu,“ říká odvážná dívka.

Místem jejího ročního působení bude město Lubumbashi v Kongu. Že je to země, kde na některých místech doposud řádí válečné nepokoje, si Lengálová uvědomuje.

„Afrika není černobílá a já nejedu do džungle, kde mi kolem uší budou svištět kulky. Jedu do části Afriky, kde je relativně klid, ale která se potýká s velkými sociálními problémy. Nebudu se setkávat s krvelačnými komandy, ale spíše se spoustou dětí, které jejich pohnutý osud vyhnal na ulici. To bude moje práce,“ popisuje dobrovolnice z Velkých Hostěrádek.

Oficiálním jazykem Konga je francouzština, se kterou absolventka francouzského gymnázia nebude mít problém. Mateřským jazykem místních je ale svahilština. Markéta se pustila do studia svahilštiny, což svědčí o tom, že se na svůj roční dobrovolnický pobyt v Africe opravdu těší. Zdá se, že jí už nestojí nic v cestě. „Mám za sebou dny plné běhání po doktorech, úřadech, pojišťovnách, poštách,“ vyjmenovává jenom některé peripetie příprav na cestu.

Markéta Lengálová odjíždí jako dobrovolnice v rámci programu Adopce na blízko, který organizuje Salesiánská asociace Dona Bosca. Jejím úkolem bude výchova, vzdělání a zajištění volnočasových aktivit pro děti a mládež. „Můj odjezd by ale nebyl možný bez finanční podpory, kterou mi poskytl mikroregion Hustopečsko. Takže aksanti sana,“ děkuje vděčně svahilsky.

RADKA RAFLOVÁ