Jeden ze psů i přes intenzivní léčbu uhynul.

Muž však tvrdí, že se o zvířata staral, jak nejlépe mohl. Případem se zabývá policie i veterináři. „Usnul jsem a když jsem se probudil, zjistil jsem, že mně chodí po dvoře policajti. Byl jsem z toho na infarkt. Prý mysleli, že se mně něco stalo," popisoval Salajka chvíli, kdy přišel o posledních pět psů.

Postupný odvoz zvířat začal zhruba v polovině dubna. Tehdy týnecká starostka Hana Zoubková oslovila provozovatele útulku Minaret v Bulharech. Ti společně s ženami z lanžhotského sdružení Dočasky.cz odvezli celkem třináct zvířat. Dalších jedenáct pak převzali zástupci sdružení Toulavé tlapky z Poděbrad.

„Jedna z žen trvala na tom, že psi musí pryč. Když jsem po ní chtěl nějaký papír, že se o ně špatně starám, žádný mi neukázala. Přitom byli očkovaní a dobře živení," bránil se dvaasedmdesátiletý muž.

Policisté asistovali

Je zoufalý z toho, že v domě zůstal sám. „Nikomu jsem neublížil. Vyšel jsem jim vstříc, uznal jsem, že dvacet psů je moc. Souhlasil jsem s tím, že většinu odvezou. Nechal jsem si jen čtyři psy a jednu fenku a teď jsem přišel i o ty. Mám psy rád, strašně mě to bolí," svěřil se.

Naposledy odvezené psy mu údajně vrátí po vykastrování. „Nechtěl jsem to, nesouhlasím s tím. Měl jsem na ně kupce, vykastrované je nikdo nekoupí," stěžoval si důchodce, který tvrdí, že se o psy staral nejlépe, jak mohl. Dokonce se prý kvůli nim značně zadlužil.

Policisté i lidé, již psi odváželi, ale mluví jinak. Předání se podle nich uskutečnilo po dohodě. „Dvaasedmdesátiletý pán je vydal dobrovolně a policie pouze asistovala, nijak jsme nezasahovali," uvedla policejní mluvčí Kamila Haraštová. Její kolegové nyní čekají na odborná vyjádření veterinární správy či odboru životního prostředí. „Podle toho budeme věc posuzovat," poznamenala mluvčí.

Podle Andrey Černé ze sdružení Dočasky.cz nastal zlom v jednání poté, co se muž dozvěděl o smrti jednoho z odebraných psů fenky Zuzany. Ta ihned po předání mířila na veterinární kliniku a čekalo ji týdenní léčení, při němž se její stav postupně zlepšoval. Nakonec však špatnému zdravotnímu stavu přece jen podlehla.

„Když nám ji muž předával, mysleli jsme si, že je mrtvá. Zabalil ji do ubrusu a položil na trávu před domem. U ostatních psů bylo velmi problematické je aspoň spočítat. Zdravotně jsou na tom ale lépe, než nakonec uhynulá fenka. Sice jsme dostali několik očkovacích průkazů, ovšem se jmény vůbec nesedí," říkala Černá.

Nepříjemný štěkot

Pro smutek ze ztráty zvířat má u muže pochopení. Přesto míní: „Stůjme nohama na zemi. Když vím, že nemám peníze na to, abych je uživila, nemohu je mít. Štve mě a mrzí, že jsme se k tomu všemu dostali až za pět minut dvanáct."

Starostka Týnce Hana Zoubková sdělila, že problém se psy se v obci táhl několik let. Spouštěčem pro řešení se staly opakované stížnosti sousedů na štěkot. „Počet psů na dvoře pana Salajky se zvětšoval téměř nekontrolovatelně. Jestli tam byl někdo týraný, byly to zejména obyvatelé Týnce. Je normální, že pes zaštěká, ale toto bylo velmi nepříjemné. Situací se zabývala hygiena, veterináři i odbor životního prostředí," sdělila Zoubková.