Ti, kteří pocítili následky zemětřesení, to mohli nahlásit prostřednictvím makroseismického dotazníku. „Nejvíce nám jich přišlo od lidí z různých částí Brna, pár jich pak bylo třeba ze Znojemska nebo Třebíče," řekl Jan Zedník z oddělení seismologie geofyzikálního ústavu akademie věd. Výrazné škody by však tento stupeň napáchat neměl.

Zvláštní pocity zažívali například lidé z kanceláří nákupního centra v Hatích u Chvalovic na Znojemsku. „Měl jsem takový pocit, jako bych seděl na dřevěné desce, na které někdo skáče. Bylo to ovšem jen chvilku. Nic nám z polic nespadlo, žádné škody nemáme," řekl Aleš Ševčík.

Zemětřesení nijak neovlivnilo ani provoz dukovanské jaderné elektrárny. „Měřicí přístroje, které máme přímo v elektrárně a jejím okolí chvění zaznamenaly. Nedosahovalo ale ani signalizační úrovně pro mimořádný stav," řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Dukovanská elektrárna by podle něj v současnosti měla odolat otřesům o síle kolem šesti stupňů Richterovy stupnice.

Zemětřesení bylo nejvíce citelné v oblasti města Alland, které je zhruba dvacet kilometrů od Vídně a asi 150 kilometrů od Brna. Epicentrum bylo v hloubce asi deseti kilometrů. Zemětřesení pravděpodobně způsobilo narážení desek dvou kontinentů, a to Afriky a Evropy.

Podle Jany Pazdírkové z Ústavu fyziky Země Masarykovy univerzity se zemětřesení z oblasti Alp projevuje v České republice poměrně často. „Vůbec nejsilnější zemětřesení v této oblasti bylo v roce 1590 a mělo epicentrum poblíž toho pondělního. Otřesy měly sílu 5,8 stupně. Jednalo se o vůbec nejsilnější zemětřesení ve střední Evropě za posledních tisíc let," uvedla Pazdírková.

Dozvuky podobně silných zemětřesení, jako bylo to pondělní, mohli Jihomoravané naposledy pocítit před necelými třemi lety. V září a říjnu 2013 ho seismologové zaznamenali v okolí města Ebreichsdorf. Na stejném místě pak v roce 2000 naměřili otřesy o síle 4,8 stupně.