Omezit bobra? Pro je kraj i ochránci přírody

Co s bobry, kteří na Břeclavsku páchají obrovské škody? Správce lednického parku Oto Bernad říká, že pomůže vypustit do krajiny smečku hladových vlků nebo medvědů. Samozřejmě s nadsázkou. Do reálného boje s hlodavci odhodlaně vyrazil krajský úřad i ochránci přírody. Společně hledají recept, jak se s bobry vypořádat.

Aktuální čísla o škodách, tedy těch uznaných za poslední léta, jsou k dispozici. Bobr podle přehledu způsobil od roku 2003 do roku 2009 v Jihomo­ravském kraji škody za více než jednatřicet milionů korun. „Ale to není všechno. Jedná se o vyplacené škody. Ty celkové jsou samozřejmě daleko větší,“ zdůraznila vedoucí krajského odboru životního prostředí Anna Hubáčková.

Krajský úřad podle jejích slov jedná s dalšími státními úřady o variantách, které v boji s bobry přicházejí v úvahu. „Jsme na začátku cesty, hledáme argumenty a způsoby, jak na to,“ dodala Hubáčková.

Agentura ochrany přírody a krajiny se chce s bobrem vypořádat programem péče o bobra, který dlouhodobě připravuje. Nechce ovšem dopustit vyhubení bobra, k němuž u nás v minulosti došlo.

„Je to chráněný druh z hlediska české i evropské legislativy, má tady svá chráněná území. Na druhou stranu chceme vyjít vstříc lidem a nějakým způsobem se starat o ty škody. Základní koncepcí plánu péče je takzvaná zónace České republiky na tři typy území,“ sdělila Tereza Mináriková z oddělení záchranných programů ohrožených druhů.

Recept: tři zóny

V zóně A mají být území, které jsou pro bobra takzvaně evropsky významné lokality. V přírodně zachovaných oblastech, kde nežije moc lidí, má podle plánu bobr získat striktní ochranu. „Naproti tomu zóna C je oblast, kde by se měl bobr cíleně eliminovat, protože by tam mohl působit obrovské hospodářské škody. Jedná se například o jihočeská pánev – zejména třeboňské rybníky,“ uvedla Mináriková. A konečně do zóny B spadá většina území České republiky. V ní by se mělo podle plánu Agentury ochrany přírody a krajiny postupovat vždy s ohledem na závažnost problému.

„Bobr je zvláště chráněný druh, je zakázáno ho rušit, usmrcovat, škodlivě zasahovat do jeho přirozeného vývoje, ale v určitých případech lze povolit výjimku,“ poznamenala vedoucí oddělení druhové ochrany agentury Helena Neuwirthová.

Výjimka pro krajský úřad však není příliš šťastně nastavená. „Dává nám určité kompetence. Je to v rovině, že bychom mohli povolovat v jednotlivých případech. To je na dlouho. Hledáme proto způsob, jak to udělat, aby výjimka platila například pro celé území Lednicko-valtického areálu,“ vylíčila Hubáčková.

Správce lednického parku Oto Bernad jen lituje, že se řešení nepodařilo najít už před lety, kdy hlodavec začal likvidovat vzácné stromy v zámeckém parku. „Za posledních pět let tady napáchal škody za bezmála třicet milionů korun,“ zdůraznil Bernad.

Správce odhaduje, že v parku žijí asi dvě nebo tři bobří rodiny. „To stačí. Za týden své nenápadné noční činnosti dokáže bobr zničit velký strom. A jsou to duby přes sto let staré,“ zlobí se nad řáděním bobra Bernad.

V parku už zkusili leccos. Nejprve jej obehnal plot, který však bobra nezastavil. Následoval další. „Pak jsme natírali stromy vlčími exkrementy, přivezli jsme i nátěry z Německa, některé stromy jsme oplotili. Jenže bobr si našel jiný strom,“ posteskl si Bernad.

Dal i na doporučení zoologů, kteří odhadli, kde bude hlodavec škodit. Marně. A jak Bernad dodal, po zničení smrku vzalo za své i tvrzení, že bobr nežere jehličnany. V parku je kolem dvanácti tisíc stromů. Z toho zhruba tři tisíce podle správce bobr ohrožuje.