Přestože je Liboru Nazarčukovi z Břeclavi teprve osmatřicet let, patří už mezi domácími sommeliery k legendám. Několikanásobný sommelierský mistr České republiky i Slovenska včera odpovídal na otázky čtenářů Břeclavského deníku on–line. Na internetu. Tématem bylo Svatomartinské víno. Z nejzajímavějších odpovědí jsme sestavili následující rozhovor.

Co si myslíte o Svatomartinském víně? Má skutečně svou kvalitu, nebo je to jen šikovný marketingový tah?
Má kvalitu odpovídající mladému vínu a době uvedení na trh. Pravdu máte v tom, že bez správného marketingu by se určitě tak výrazně neprosadilo. Toto víno však není až tak o meditování nad jeho kvalitou, která se celkem rychle mění, ať již k lepšímu, tak i k horšímu, ale spíše o očekávání, jaký ten letošní ročník bude, a atmosféře při jeho konzumaci.

Nemyslíte si, že Svatomartinské víno je tak trochu degradace vinařství? Přeci jen je to rychlokvaška, víno udělané tak, aby se dalo za každou cenu co nejdříve pít…
Máte pravdu v tom, že víno je uděláno velmi rychle, ale dnešní moderní technologie to umožňují. Například v Rakousku prodávají mladá vína již v září… Pokud to však nějaký vinař ve snaze, jak píšete, „za každou cenu“ přežene a víno je, jak říkají vinaři, příliš znásilněno, tak ho komise, která vína posuzuje, vyřadí a neudělí mu právo používat značku Svatomartinské. Svatomartinské nepovažuji za žádnou degradaci vína, je to zkrátka mladé víno určené pro okamžitou konzumaci. Obecně toto víno beru jako pokračování tradice a oslavu mladého vína. Proto se také nabízí a pije jen v omezené části roku.

Čím to podle vás je, že je stále větší zájem o Svatomartinské?
Je to jednoznačně vhodným marketingem.

Za jak dlouho Svatomartinské ztrácí svou typickou chuť? Je pitelné třeba za půl roku?
To je velmi různé. Některá vína vydrží i déle než půl roku, jiná ztrácejí svěžest již o Vánocích. Vína jsou připravována na rychlou konzumaci a navíc, pokud je na etiketě uvedeno slůvko „mladé“ víno, smí se prodávat jen do jednatřicátého prosince roku sklizně.

Není podle vás škoda, že se svatomartinská tradice zvrhla ve velký vinařský supermarket a komerční šaškárnu, kde jde jen o co nejvíce prodaných lahví?
Je potřeba si uvědomit, že přibližně osmdesát procent vín se prodá v řetězcích a je nemožné zakázat velkým producentům, aby svá vína prodávali přes tyto své zavedené odbytové kanály. Mně spíše vadí předhánění se marketů v tom, kdo nabídne toto víno levnější. To je věc, která částečně tuto značku poškozuje. Osobně si myslím, že každoroční růst prodaných lahví se pomalu dostal ke svému vrcholu a více než milion lahví už náš trh nebude schopný absorbovat. Komu se nelíbí masivní marketing kolem Svatomartinského, může klidně přijet na jižní Moravu a zde si v klidu vychutnat tradiční pečenou husu a další speciality se Svatomartinským od některého z malých producentů, jejichž vína se v marketech určitě sehnat nedají, protože jich vyrobili jen několik set lahví.

Je to skutečně tak, že Svatomartinské je u nás oblíbenější než francouzské Beaujolais? Dají se tato mladá vína srovnávat co do kvality? A které vám chutná víc?
Svatomartinské je určitě oblíbenější a odráží se to na rostoucím počtu jeho prodaných lahví. Od roku 2005, kdy tuto značku převzal Vinařský fond, se zněkolikanásobil. Pokud si dobře vybavuji, v roce 2005 to bylo něco kolem sto padesáti tisíc lahví a v letošním roce téměř jeden milion. Kolik se prodá Beaujolais, nevím, ale jeho prodej u nás každoročně klesá. My tato vína každoročně srovnáváme a dá se říct, že mají některé společně znaky, především svěží ovocný charakter, liší se v použitých odrůdách a částečně i technologii výroby. Jako u každého vína, i u našich a francouzských mladých vín se dají najít výborná, velmi dobrá, dobrá i méně povedená. Mně chutnají ta první dvě jmenovaná a více si pochutnám na Svatomartinském, protože ho lze ochutnat ve třech variantách, tedy bílé, růžové i červené, kdežto Beaujolais je jen červené.

Myslíte že se Svatomartinské bude vyvážet i do zahraničí?
Tato značka je určena především na tuzemský trh, ale letos již například proběhla velká akce v Bratislavě. Myslím, že nějaké velmi malé množství se již vyváží, ale nepředpokládám, že by se ze Svatomartinského stal exportní artikl srovnatelný s Beaujolais.

Vysvětlete mi, proč by měli všichni ctít značku a pravidla Svatomartinského vína? Není lepší, když si bude každý mladá vína dělat podle svého a dle vlastní marketingové strategie?
Všichni ji ctít nemusí, každý má na vybranou a nikdo k tomu žádného vinaře nenutí. Rostoucí zájem vinařů svědčí o tom, že se společný postup vyplatí, což dokazuje i nárůst prodeje. Určitě se na trhu lépe prosadí vinaři společně pod jednou značkou než každý sám, a to platí nejen pro vinaře. Na druhou stranu mnozí vinaři jdou vlastní cestou a prodávají mladá vína s různým úspěchem pod svými značkami.

Co říkáte na mladá vína, co nenesou značku Svatomartinské, ale prodávají se i o měsíc dříve, jako například Veselé víno, Bundžolé, Moravské Božolé, Novelo a další?
Je na každém vinaři, jakou cestu zvolí. Moravské Božolé však není žádné konkrétní víno, ale akce spojená s ochutnáváním mladých vín, Veselé víno letos Jiří Hort uvedl na trh také až jedenáctého listopadu. Podle reakcí lidí v našich vinotékách mohu potvrdit, že Svatomartinská vína jsou mezi nimi lépe známá a tím pádem i lépe prodejná.