Během pandemie dostala stopku neakutní operativa. Jak se to projeví na zdravotním stavu populace?

Je to velmi individuální. Péči o akutní pacienty jsme samozřejmě nezastavili. Snažili jsme se ovšem pokračovat i v středně akutní operativě do té míry, do jaké nám to umožnili personální podmínky. Samotná hranice mezi akutním, téměř akutním a skoro akutním, je mlhavá. Pokud měl někdo odloženou operaci na jaře a pak znovu na podzim, v únoru jsme se velmi snažili, aby se na ni dostal. Možnosti ale byly omezené, což u části lidí vedlo k tomu, že museli déle čekat, proto i zvyšovat dávky léků proti bolesti a jejich pohodlí a trápení tak trvalo déle, než by za normální situace muselo. To je realita. Záchrana života měla přednost před zlepšením zdravotního stavu.

A jak se tedy projeví na zdraví lidí?

Lze očekávat, že obecný zdravotní stav populace se o něco zhorší. Je to dané i propadem preventivních prohlídek napříč obory. Nicméně například u onkologických prohlídek naštěstí nebyl tak strašný, jak jsme se obávali. Samozřejmě narostl i počet lidí, kteří čekají na výměnu kolene nebo kyčelního kloubu. To budeme dohánět.

Jak dlouho?

Dohánění vidíme v horizontu roku až roku a půl. Momentálně fungujeme v plném provozu, ale nikdo po tom roce po zdravotnících nemůže chtít, aby pořád makali na sto padesát procent. Sto deset teď musí stačit. Většina rok neměla žádnou dovolenou a nikdo neví, co nás čeká na podzim.

Narážíte na obavy z dalších vln a nutnosti přeočkování?

Musíme počítat i s tím, že další vlnky mohou přijít. Ale opravdu jen vlnky. Zásadní je očkování. Nelze však vyloučit, že bude třeba lidem podat třetí či čtvrtou dávku. To ukáže až čas. Každopádně Moderna má už nyní k dispozici třetí posilující dávku na některé novější mutace. Mutace jsou ostatně biologický proces, se kterým je třeba počítat a neděsit se jich. Minimálně u našich zaměstnanců ale dosavadní data ukazují, že ochrana funguje perfektně. Z tisíců naočkovaných jsme reinfekci zaznamenali u několika málo jedinců. A u nikoho z nich neměla nemoc vážnou formu. Respekt a opatrnost jsou však na místě.

JAROSLAV ŠTĚRBA

Narodil se 3. března 1962 v Ostravě.

Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

Je předním českým dětským onkologem, ředitelem Fakultní nemocnice Brno a od roku 2007 rovněž profesorem.
Ve volném čase rád jezdí na kole, věnuje se turistice a hraje na kytaru.

V jakém stavu se bezprostředně po pandemie české zdravotnictví nachází?

Je vyčerpané, ale ve své podstatě ustálené a v dobrém stavu. Projevila se spolehlivost, robustnost a zejména důležitost celého zdravotnického sektoru. Řekl bych, že obstálo ve velmi těžké zkoušce.

Odneslo si zní ale šrámy.

Obdobná situace tady nebyla sto let a zvýraznila problémy, které ve zdravotnictví jsou. Mluvím o strukturální a regionální nevyváženosti. Máme ambulantní péči, lůžkovou péči a dalších několik typů zdravotnictví, které spolu ale málo komunikují a spolupracují. V tomto ohledu tady funguje jakýsi autokanibalismus, který celému systému škodí. Rovněž se projevila absence státní koncepce zdravotnictví a jakékoli jasné definice republikové páteřní sítě nemocnic. Tyto problémy covid odhalil v plné nahotě. Především velké nemocnice to ustály obdivuhodně, ale jsou to problémy, které budeme muset řešit.

A řešíte?

Minimálně o tom diskutujeme s ostatními fakultními nemocnicemi a vedením resortu zdravotnictví. Je to první krok. Rád bych věřil, že jsme na cestě, na jejímž konci bude finančně pevná a dobře rozložená páteřní síť nemocnic tak, že budeme mít všude regionálně kvalitní zdravotnictví. A to takové, které se o občany dovede starat čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu. A také, že bude dobře financováno.

Když už jsme u peněz, Fakultní nemocnice Brno přišla kvůli pandemii o jejich nemalé množství. I kvůli odloženým operacím. O kolik?

To nelze seriózně říci, jelikož stále nevíme, jakým způsobem bude zdravotní péče v roce 2021 hrazena. S pojišťovnami jednáme, ale definitivní stanovisko ještě nepadlo.

V polovině roku 2021 není jasné, jak se bude hradit péče za rok 2021?

To je bohužel běžná praxe.

Projeví se to na poskytované péči?

Zatím ne. Od pojišťoven dostáváme zálohy, které odpovídají naším potřebám. Je třeba říct, že domluva s nimi byla během pandemie korektní a vstřícná. Uvidíme, co ukáže vyúčtování.

Fakultní nemocnice Brno měla druhý nejvyšší počet pacientů s covidem v republice. V jaké je kondici?

Personál je unavený, vyčerpaný. Jinak ve velmi dobré. Za plného chodu jsme zvládli kvalitní péči o více než tři tisíce pacientů hospitalizovaných s COVIDem, naočkovali přes 160 tisíc lidí a provedli určité strukturální změny, které nám dovolily perfektním způsobem diagnostikovat obrovské počty lidí. Rovněž stále fungují odběrová místa i genotypizace vzorků, takže laboratorní provoz se významným způsobem pozvedl. Fakultní nemocnice Brno pandemii zvládla výborně. Vždy je ale na čem pracovat.

Například?

Musíme dotáhnout změny, které jsme za pochodu započali. Je zapotřebí posílit urgentní příjmy, opravit některé prostory ve staré zástavbě, vybudovat další jednotku intenzivní péče pro interní obory a rekonstruovat několik dalších JIP pro interní i chirurgické obory. Těch věcí je celá řada a já doufám, že důkaz o důležitosti sítě velkých nemocnic, který pandemie podala, postačí k tomu, aby i financování zdravotnictví jejich význam reflektovalo.

Čili je to o penězích.

A státní zdravotní politice, která u nás chybí. Peníze jsou však důležité i z hlediska atraktivity zdravotnických oborů. Dnes na naší lékařské fakultě vidíme obrovský nárůst zájmu o nelékařské obory. Je to dobrý signál, ale pak bude nesmírně důležité mladé lidi v oboru udržet. V českém prostředí totiž pozorujeme úkaz, kterému říkám vnitřní emigrace. Z nemocnic akutní lůžkové péče lidé prchají – a to se týká lékařů, sester i laborantů – do soukromého sektoru. Do toho, čemu se říká ambulantní specialisté. Je to lépe zaplacené za kratší pracovní dobu. Zde je nutné začít diskutovat o nastavení nějaké rovnováhy, protože v nemocnicích pak lidé chybí.

Lze na pandemii najít pozitiva?

Nepochybně. Chuť a ochota lidí pracovat. Jejich obětavost a vynalézavost řešit za pochodu problémy, kterým jsme sto let nemuseli čelit. A zvládli jsme je. Mluvím například o zrychlení a zjednodušení diagnostiky. Rok a kousek zpět jsme na potvrzení infekce covidem čekali několik dní. Vzorky se převážely jediné laboratoře v republice. Dnes je diagnostika k dispozici kdekoli a v řádu desítek minut. Obor obrovským způsobem dokázal, že umí čelit problémům.

Jaké plány máte s Fakultní nemocnicí Brno do budoucna?

Doufáme, že se rychle rozběhne stavba nové porodnice, začneme chystat nové urgentní příjmy v Bohunicích i dětské nemocnici a rekonstruovat jednotky intenzivní péče. Předně ale zdravotníci potřebují odpočinek. Zaslouží si ho.