Podle Jiřího Kmeta z Agentury ochrany přírody a krajiny velké množství různě funkčních plotů způsobuje asi největší problémy spárkaté zvěři. „Často se stává, že do oplocení, které je jen částečně funkční, pronikne srnčí zvěř dírou v plotě nebo otevřenou brankou. Pak nemůže najít cestu ven. Vinice nejsou mimo sezonu často navštěvované. Nacházíme zvířata zamotaná v pletivu. Uhynulá kvůli tomu, že srnci se parožím zamotají do pletiva a nemohou uniknout. Tato situace nastává poměrně často," popsal pro Deník Rovnost Kmet.

Ochránci přírody na Pálavě evidují okolo deseti případů ročně, kdy lidé zavolají, že se v nějakém oplocení zmateně pohybuje srnčí nebo jiná zvěř a nemůže ven nebo jsou zvířata poraněná.

Před několika dny odstranila dodavatelská firma na základě smlouvy zhruba 150 metrů dlouhý úsek nefunkčního oplocení při silnici mezi Mikulovem a Klentnicí, které částečně zasahovalo do ochranného pásma přírodní rezervace Turold. Oplocení nemělo platné územní rozhodnutí. „Plot se nacházel na pozemku města Mikulov. Požádali jsme vlastníka o souhlas s odstraněním a uzavřeli jsme smlouvu o dílo s dodavatelskou firmou. To bylo velmi rychlé," podotkl Kmet.

Do vybudování nové technologie na zpracování kalů přímo v úpravně pitné vody investovala vodárenská společnost v Lednici.
Novinka v Lednici: kal zpracují přímo v úpravně vody, podívejte se

Úplně jiná situace by podle něj nastala v případě, že plot bude na pozemku vlastníka, který ho tam nadále chce ponechat. „Pak by nastal delší proces. My bychom požádali stavební úřad o informaci, zdali k tomu má vlastník územní rozhodnutí. Pokud ne, podali bychom podnět k odstranění plotu," nastínil vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Pálava.

V následujících letech má být podobné staré zátěže zbavena i další místa. Agentura ochrany přírody a krajiny v letech 2019 a 2020 zajistila kompletní zmapování těchto plotů. „Celkem jsme na Pálavě našli neuveřitelných 193 kilometrů plotů v různém stavu. Od zcela nových a bez jakýchkoliv závad až po nefunkční děravá oplocení zarostlá křovím. Nyní se začínáme zabývat prověřováním legálnosti těchto oplocení. V součinnosti se stavebními úřady pak budeme vyzývat vlastníky, aby nelegální oplocení odstraňovali," sdělil Kmet. O několik kilometrů dál v sousedním Dolním Rakousku se ploty podle něj v zemědělské krajině zdaleka neobjevují tak často jako na jihu Moravy.

Oplocení je podle zákona považováno za stavbu a je tedy nutné mít povolení příslušného stavebního úřadu. Agentura ochrany přírody a krajiny se k vydávání těchto povolení vyjadřuje a v odůvodněných případech s oplocováním souhlasí, například u mladých vinic.