Žáček, předseda Orla ve Velkých Němčicích, je v sobotu večer jednou z hlavních postav slavnosti věnované jubileu. Stručně: od obnovení tamní orelské organizace, jež se za minulého režimu odmlčela na dlouhá čtyři desetiletí, uplynulo pětadvacet let. „Je to velmi slavnostní chvíle. Jsem rád, že něco takového můžeme uspořádat. Bohudíky, že se k nám přidali mladí. Žijeme dále," pochvaluje si Žáček.

Členové organizace a její příznivci se schází v kulturním sále. Řada z nich tam chvíli po sedmé hodině večerní přechází z protějšího kostela svatého Václava a svatého Víta, kde se konala mše. Stoly jsou připravené, na zdi visí orelské plachty a nechybí ani reprezentativní prapor z roku 2010. Dívka v kroji roznáší koláčky, o hudební doprovod se stará domácí cimbálka Eliška či mužáci z blízkých Pohořelic.

Ocenění obnovitelé

Událost má duševní, kulturní i sportovní přesah. Součástí večera je rovněž žehnání mladých vín či ochutnávka pomazánek se značkou „vyrobeno doma". Orli se pyšní několika oddíly: florbalovým, volejbalovým, šachovým… Pořádají také letní tábor, dětský den, předhodovou nebo štěpánskou zábavu.

Zatímco řečníci z pódia pronáší hodnotící a děkovná slova, táhne se večerem neviditelná historická linka. Je úctyhodná a současně zavazující. Vždyť Orli z Velkých Němčic o sobě dali vědět už v roce 1921, kdy vznikla tamní jednota. Rány jí zasadila druhá světová válka a následný nástup komunistů k moci. „Přeju vám úspěchy a aby už nikdy nedošlo k přerušení vašeho působení," naráží na hořkou minulost také místostarosta Pavel Nápravník.

Potlesk ale patří především jménům jako Vít Buršík, Petr Dohnálek, Karel Žáček mladší, Ladislav Rohrer, Jan Růžička, Ladislav Frank, Jaromír Kříž, Jan Kosina a Miloš Šabata. Jde o porevoluční obnovitele. „Patří jim stříbrná pamětní medaile plus čestné uznání Orla," zmiňuje jednatel velkoněmčičské organizace Kamil Prokeš.

Čestný zlatý odznak Orla

Starosta Žáček starší se těchto poct dočkal už dříve. A tak do jeho rukou míří ocenění ještě významnější. Od roku 1990 je v republice teprve devatenáctým člověkem, který se jím může pochlubit. Žáček dostává rovněž dárek k pětasedmdesátým narozeninám. Je to výraz úcty, poděkování. Tehdy se sálem rozezní onen nejdelší potlesk večera.

A pak už je čas ochutnat požehnaná vína…