Kozy, ovce i poníky využívají ochranáři v chráněných oblastech na jihu Moravy. Pastva pomáhá vzácným rostlinám.

Zvířata na Dunajovických kopcích spásají i mladé keře, které vyrostly na vysekané vegetaci. „Na to jsou dobré hlavně kozy. Po dvou týdnech jsou tam výmladky dobře okousané. Zvířata se posunou dál,“ poznamenala botanička Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Helena Prokešová.

Pasoucí se kopytníci vytváří vhodné podmínky pro růst vzácných rostlin. „Stepní květeně tato zvířata dlouhodobě prospívají. Konkrétně třeba katránu tatarskému nebo pelyňku Pančičovu. Ale samozřejmě když se dostanou ke katránu, také si na něm pochutnají,“ zmínila Prokešová s tím, že ale v ohrazené ploše moc vzácných rostlin neroste.

Kozy a ovce pomáhají od dubna i ve dvou lokalitách Chráněné krajinné oblasti Pálava. Další místa přibudou. Zájemce s malými stády hledali správci od podzimu. „Ozvalo se nám několik pasáků z nejbližšího okolí Pálavy. Tři z nich už tam pasou kozy či ovce,“ zmínil vedoucí správy chráněné krajinné oblasti Jiří Kmet.

Pastva ve vzácných územích na jihu Moravy

přírodní rezervace Dunajovické kopce (1 místo)
zvířata: ovce a kozy

chráněná krajinná oblast Pálava (2 místa)
zvířata: ovce a kozy

Národní park Podyjí (2 místa)
zvířata: poníci

zdroj: správy chráněných území

Zvířata se podle něj aktuálně pohybují na Pálavě na osmdesáti hektarech plochy. „Jsme schopní nabídnout na pastvu asi dvojnásobnou plochu, než spásají zvířata nyní,“ odhadl Kmet.

Kopytníky lidé využívali na Pálavě už v minulosti. „Do odsunu německého obyvatelstva a zřejmě i po novém osídlení lidé využívali tamní svahy hlavně k pastvě,“ připomněl Kmet.

Návrat koz a ovcí na Pálavu ocenil například Roman Figura. „Je to skvělý příklad, jak se setkat se zdomácnělými zvířaty, která člověka provází od úsvitu civilizace,“ řekl milovník přírody.

Dva areály v Národním parku Podyjí zase spásají exmoorští poníci. Jedno stádo žije u Havranického vřesoviště, druhé se pohybuje na Mašovické střelnici.

Pasou se tam od loňského května. Správci národního parku jsou s nimi spokojení. Vznikají tam podmínky pro návrat a rozšíření různých druhů bylin i živočichů vázaných na pastviny. Poníci navíc nejsou nároční. „Jediná péče spočívá v tom, že jim tam vozíme vodu. Jinak jsou naprosto soběstační,“ upřesnil mluvčí správy parku David Grossmann.