Bezpečně odhalí záškoláctví, učitelé mají navíc při letmém pohledu na obrazovku počítače přehled o přesném příchodu i odchodu žáka z budovy. O čem je řeč? O školních čipech, které se dostávají do módy, a to i v Břeclavi.

Například Základní škola Slovácká je využívá už dva roky, byla jedna z vůbec prvních na Břeclavsku, která se k podobnému kroku odhodlala. „Z hlediska chodu školy je to velké zjednodušení, máme dokonalý přehled o tom, kdy který žák přijde a kdy zase odejde. Velmi nám to usnadňuje život,“ pochval si funkci moderní technologie ředitel školy Jiří Kruták.

Data z čipů přechází do centrálního počítače. Kantoři, pokud chtějí, mají možnost zkontrolovat čas příchodů i odchodů jednotlivých žáků. Navíc mohou pátrat i v minulosti a srovnat docházku z předchozího období.

„Navíc tyto čipy fungují tak, že žáka vpustí do školy jen v určitý čas,“ upozornil na další výhodu Kruták. „Ale využíváme je, i když pronajímáme lidem například tělocvičnu, i zde platí, že se do jejích útrob dostanou jen v určité hodiny.“

Po čipech sáhnou zřejmě i další školy

Ne všichni s moderním výdobytkem v podobě čipů na školách souhlasí. „Jakým právem se musí každý jedinec, byť je to dítě, hlídat? Komenský přece řekl, že škola má být hrou,“ zlobil se jeden z odpůrců „čipování“ v diskuzi na internetových stránkách Břeclavského deníku.

I když čipy všichni rodiče jednohlasně nepodporují, už zanedlouho se podle všeho v Břeclavi jejich používání rozšíří. Jako druhá devítiletka ve městě by po nich mohla sáhnout Základní škola Kupkova.

„Je možné, že takové zařízení nainstalujeme, protože čipy mají široké využití. A to jak pro žáky, tak pro učitele. Určitě máme o výhodách této technologie přehled,“ řekl ředitel Základní školy Kupkova Igor Huleja.

Naopak břeclavské gymnázium, jehož žáci při vstupu do budovy musejí čip také používat, nemá s tímto potíračem záškoláctví úplně nejlepší zkušenosti. Podle jeho ředitele Josefa Drobiliče jsou výhody čipů sporné.

„Pořídili jsme je hlavně pro to, aby si z nás lidé na pěší zóně nedělali veřejné záchodky. Ale hlídat přesně docházku moc nejde, když jde do školy skupinka žáků, čip třeba použije jen jeden z nich, zneužít se to dá vícero způsoby,“ ví Drobilič.

V některých městech školy rovnou čipy zavrhly a zvolily ještě kontroverznější způsob monitoringu. Kupříkladu Gymnázium Josefa Škvoreckého v Praze před časem dokonce instalovalo do učeben kamery, žáci a rodiče si však nakonec vymohli jejich odstranění.