Roky byla sakrální památka v havarijním stavu. „Vycházel jsem z dobových fotografií, ale do návrhu jsem vložil své nápady a vzory,“ říká pětadvacetiletý muž z Dolních Dunajovic na Břeclavsku.

Téměř dva týdny pracoval na kapličce, kvůli tomu si vzal v zaměstnání dovolenou. „Nabídku na vymalování jsem přijal rád, protože ve Staré Břeclavi chodím v kroji. Těší mě, že tam má práce na několik let bude vidět,“ pokračuje Karlík, který má k folkloru blízký vztah.

Pracoval ve složitých podmínkách. První týden maloval ve třicetistupňových vedrech a o týden později spadla teplota na polovinu. „Vzor jsme nejprve obtahovali tužkou a lihovým propisovačem na šablonu snad čtyřikrát. Přípravy s ní byly nejsložitější, ale jak jsme začali malovat barvou, věděl jsem, že to bude dobré,“ odhaluje.

Folklorní ornamenty se vyvíjí, ale nyní dostávají pravidla, která se snaží lidé dodržovat. „Dřív si každý vymýšlel svá a čerpal většinou z přírody,“ prozrazuje Karlík.

Ve volném čase maluje rovněž krojové mašle nebo motýlky. Svému koníčku se věnuje skoro sedm let. Je však časově náročný, nemůže ho dělat kdokoli. „Tyto ruční práce jsou málo oceněné a většinou jsou zatím omezené na starší tvůrce. Nadaní lidé jsou, ale jen málo z nich je ochotných tomuto úsilí obětovat čas,“ uzavírá nadšenec.