Podzemní výstavní prostory se stovkami exponátů rozdělené na několik částí, jimž dominuje velký betonový model Pálavy a jejího okolí promítající animace o proměnách místní krajiny, ale také akvárium, multifunkční učebna s hernou či venkovní jezírko s vápencovou skalkou. To vše v moderním hávu s citlivým zasazením do prostor dolnověstonické návsi. Dům přírody Pálavy právě otevírá.

Budova návštěvnického centra Chráněné krajinné oblasti Pálava vznikala rozsáhlou rekonstrukcí a dostavbou bývalého archeologického muzea téměř sedm let. Regionální muzeum v Mikulově, pod které Dům přírody Pálavy na dolnověstonickém náměstí spadá, za ni zaplatilo na dvaasedmdesát milionů korun. Velkou část pokryla dotace z evropských zdrojů a od kraje.

„Ústředním bodem je moderní expozice, která Pálavu představuje jako místo s mimořádnou druhovou pestrostí vzácných rostlin a živočichů. Ukazuje také, jak lidé zdejší krajinu po tisíciletí utvářeli svým hospodařením a jak ji ovlivňují i dnes,“ shrnula za Regionální muzeum v Mikulově Anna Jurdová.

Expozice, která se poprvé otevře v sobotu 15. června, si klade za cíl na návštěvníky působit všemi smysly. Umocnit to má kupříkladu sekce několika krátkých filmů promítaných na trojrozměrný model krajiny či stovky exponátů od rozličných přírodnin až po archeologické nálezy.

„Dům přírody Pálavy je už patnáctým návštěvnickým střediskem, které otevíráme. Inspiraci jsme čerpali na začátku devadesátých let minulého století v Americe a později i v Evropě, zejména ve Švédsku. Poslání domů přírody je velmi prosté. Chceme, aby se nacházely v regionech s chráněnými krajinnými oblastmi tak, aby je lidi měli na dohled. Každý, kdo do objektu přijde, si tak může hned taky vyšlápnout přímo do krajiny, kterou obdivuje,“ okomentoval na místě František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny.

Druhým posláním je podle jeho slov informovat veřejnost o hodnotách krajiny, která je obklopuje. „Čím více lidé vědí, tím více ji spolu s námi chrání,“ podotkl Pelc s tím, že jen na jihu Moravy letos podobné domy přírody přibyly ještě dva. Naposled kupříkladu ten v Hodoníně.

Pálavská příroda interaktivně a pod zemí. Dům přírody otevírá | Video: Deník/Iva Haghofer

Otevření si nenechal ujít ani jihomoravský hejtman Jan Grolich. „Pálava a její příroda je ikonou jižní Moravy. Zaslouží si proto důstojný dům přírody. Těší mě, jak se zde podařilo architektonicky propojit původní historickou budovou s novým krásným prostorem. Doufám, že bude plně využitý,“ nechal se slyšet Grolich.

Potěšení ze záchrany stavby pocházející ze šestnáctého století vyjádřil i ředitel mikulovského Regionálního muzea Petr Kubín. „Mám radost, že se podařilo zachránit památkově chráněnou budovu, a současně jí vdechnout nový život. Ale to podstatné, čeho mají být expozice a doprovodné programy prostředníkem, je okolo nás. Je to krajina, která nás obklopuje, a ve které žijeme. Je to křehká hodnota, které si musíme vážit a k tomu vést mladou generaci i všechny návštěvníky. Věřím, že Dům přírody Pálavy k tomu přispěje zásadním způsobem,“ řekl.

Hlavním designérem expozice, která se nachází v podzemí, byla Jana Vodičková. Prostory rozdělila na několik částí. „Ta hlavní na několika stovkách exponátů představuje ohromující pestrost pálavské přírody i to, kde se vzala. Další části se věnují vzpomínkám na Mušov, zaplavený vodou z Novomlýnských nádrží, a významu vědeckého poznání na příkladu lesního hospodaření a vinařství,“ představila Jurdová.

Zároveň poukázala na střed místnosti, kde stojí velký betonový model Pálavy a jejího okolí, na němž se promítá animace o proměnách zdejší krajiny, či na velké akvárium s druhy typickými pro nedalekou řeku Dyji. „Na střeše podzemního objektu návštěvníci najdou jezírko a vápencovou skalku – s trochou nadsázky jde o jakousi malou Pálavu,“ přirovnala Jurdová. V přízemí nechybí recepce a prodejna se suvenýry. První patro je pak určeno vzdělávání. Nachází se zde učebna a herna.