Jako o nežádoucí invazi, naplavenině z Asie, likvidátorovi ničícím přírodní společenstva a také jako o agresorovi hovoří o pajasanu žláznatém ochranáři. Rychle rostoucí dřevina se především díky vhodnému klimatu v posledních letech na Břeclavsku přemnožila. Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava proto rozeslala dopis, v němž vyzývá obce i jejich obyvatele k boji proti pajasanu, jenž má v Americe přívlastek strom z pekla.

„Pajasany jsou obrovským problémem. Vyznačují se rychlým růstem a už pátým šestým rokem jsou schopné šířit semena, díky čemuž hrozí další zaplevelení krajiny. Myslíme si, že právě nyní je vhodný čas informovat lidi a především představitele obcí, aby nám buď umožnili, nebo pomohli s jejich kácením,“ nechal se slyšet vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška.

Jak řekl, pajasany se do republiky začaly přivážet původně jako okrasné rostliny. Prokazatelně vysázené byly už v roce 1803 v Lednici. Jejich domovem je však Asie. Konkrétně oblast Číny a Korejského poloostrova.

„Pajasany jsou tady sice už dlouho, ale nic to nemění na tom, že vytlačují naši původní floru, jsou agresivní a doslova potlačují růst jiných rostlin. Právě tomuto zamoření chceme zabránit,“ uvedl s důrazem Matuška, podle jehož vyjádření tyto stromy s mohutným kořenovým systémem mohou působit problémy i majitelům nemovitostí.

„Pajasany se umějí uchytit i v blízkosti chodníků a cest nebo i základů domů. Když potom odrostou, díky svým silným kořenům jsou schopné trhat základy a poškozovat tak i celé stavby,“ překvapil vedoucí správy s tím, že lze mít šíření těchto odolných stromů pod kontrolou. A to pravidelným udržováním jejich nejbližšího okolí.

Agentura ochrany přírody prostřednictvím Chráněné krajinné oblasti Pálava oslovila na dvacítku obcí s žádostí o spolupráci. „Čerstvě jsme se obrátili v Perné na deset vlastníků parcel v Národní přírodní rezervaci Děvín, kde se pajasanům nebývale daří. Chceme, aby nám buď dali svolení stromy odstranit, nebo aby je zlikvidovali sami. Ze zákona na to máme nárok,“ prozradil Matuška.

Tamní starosta Ludvík Michlovský potvrdil, že boj se zákeřnou dřevinou podpoří. „Podle mě mnozí lidé ani nevěděli, že jsou pajasany tak nebezpečné. Budeme se snažit je dostat pod kontrolu a spolupracovat s chráněnou krajinou oblastí,“ ubezpečil starosta.

Podle ředitelky mikulovského Centra ekologické výchovy Pálava Evy Řezáčové je likvidace těchto dřevin velice obtížná. „Zbavit se ho jde jen těžko. Nereaguje tak dobře na jediný biologicky rozložitelný prostředek, který můžeme na Pálavě použít. Tím je randap. Na místo, kde strom odstraníme, se musíme ještě několik let vracet,“ přiblížila Řezáčová.

Podobně rychle se podle Matušky v našich podmínkách šíří i popáleniny působící bolševníky, akáty nebo také křídlatky.