Hned čtyři návrhy na památník vznikly na nedávném Sympoziu Efram. Jednadvacet maďarských Židů, kteří byli v Mikulově zavraždění na sklonku druhé světové války, se tak možná dočká důstojné vzpomínky. Autorkami jsou dvě studentky prvního ročníku architektury Ivana Jedrzejková a Monika Kouřilová.
„Jezdím na sympozium Efram každý rok. Loni jsem ještě studovala střední uměleckou školu, ale letos jsem nastoupila na brněnskou architekturu. Studium mě natolik pohltilo, že jsem se chtěla architektonické tvorbě věnovat i na sympoziu,“ prozradila Jedrzejková.
Pořadatelka sympozia Sylva Chludilová dala účastníkům akce k dispozici text, jenž popisoval zavraždění Židů. „Navrhla nám, abychom zkusili vytvořit památník. Text a další židovská symbolika nás určitě hodně inspirovaly,“ netají se obě studentky.
Zaslouží si víc
Po celou dobu, kterou letos strávily v Mikulově, tak vymýšlely návrhy, jež by připomněly mrtvé Židy. „Myslím si, že to byl dobrý nápad. Byla to opravdu sprostá vražda, bohužel jen jedna z mnoha, které se v této době odehrávaly. V dnešní době je na mikulovském hřbitově pouze malý rádoby pomník, kde však nejsou vyrytá ani jména zavražděných a myslím si, že by si tito lidé zasloužili být alespoň jmenovaní. Aby jejich pomník nebyl obcházený bez povšimnutí okolních návštěvníků hřbitova,“ prozradila Jedrzejková důvod, proč je práce tak pohltila.
Chludilová přiznala, že původně vůbec nepředpokládala, že by mohla taková práce vzniknout. „Jen jsem oslovila studenty s tím, jestli se nechtějí nad touto tematikou zamyslet. Nakonec se pomníkem začalo zabývat asi pět z nich. Velice mě ale překvapila úroveň práce právě Moniky a Ivany,“ uvedla s tím, že díky nim mají pomníky konkrétní podobu, se kterou se nemusí stydět představit ani před případnými sponzory a mecenáši.
Dobrý je podle ní i nápad studentek vytvořit k návrhům internetové stránky. „Chtějí oslovit veřejnost, aby se k nim vyjádřila. Pokud se všechno podaří, určitě budeme chtít památník postavit,“ netají se Chludilová, která je přesvědčená, že peníze by se určitě podařilo sehnat. „Nebyla by to až tak závratná cena, pohybovala by se nejspíše kolem jednoho sta tisíc korun,“ dodala.
„Bylo by opravdu srdečné věnovat obětem takové vraždy alespoň nějaký lepší pomník, než je ten stávající. Něco, co by návštěvníci opravdu jen nepřehlíželi,“ zamyslely se nad případným uskutečněním projektu studentky.
Podle nich je jen na obyvatelích města a případně dalších organizacích, jak se k tomu postaví. „Jestli mají chuť dát prostor a šanci mladým lidem uvést v život svou práci, která je opravdu baví,“ usmívala se Jedrzejková.
Frieda zájem těší
Radost z nápadu má i předseda Židovské obce Brno Pavel Fried. „Zájem mladých lidí o osudy někdejších židovských spoluobčanů potvrzuje, že obětavost přeživších obětí holocaustu, které navštěvují školy a povídají si s mladými lidmi o tom, co prožily, přináší dobré ovoce. Je účinnou prevencí proti šíření rasismu, xenofobie a antisemitismu,“ vyjádřil své přesvědčení.
„Památník nemusí být uskutečněný, ale už jen to, že se dvě studentky zamýšlely nad osudy těchto obětí a že své myšlenky vtělily do tohoto návrhu, je pro nás velkou událostí,“ přiznal.