„Nejtěžší na chování papoušků je asi sestavit pár. Je to i otázka financí. Papoušci vyžadují poměrně pestrou stravu. Dávám jim slunečnici, proso, oves, kukuřici, jablka, mrkev, pomeranče i banány. Není to zmlsanost, ale nutnost, k docílení odchovu,“ popisuje.
Než se mládě vylíhne z vejce, trvá to osmadvacet dní. Mláďata vyletí z hnízda ale až po dalších sedmdesáti dnech. A dalších čtyřicet dnů trvá, než je přestanou krmit rodiče.

„Na mazlení se pořizují papoušci, kteří se vyndají přímo z hnízda a musí se dokrmovat injekční stříkačkou nebo lžičkou. Zabírá to hodně času. Krmím je několikrát denně,“ vysvětluje chovatel.

Nejinteligentnějšími papoušky jsou podle něj žaci. Mluvit se ale mohou naučit také andulky. Ty navíc láká napodobovat zvuky. „Kdo chce naučit papouška mluvit, musí se připravit na to, že je to hodně časově náročné. Každý den se mu musí věnovat dvě nebo tři hodiny,“ popisuje.
Málokdo možná ví, že papoušci mohou zůstat venku ve voliérách i přes zimu. „Některé odrůdy vydrží i mínus patnáct stupňů. Někdy mohou venku nastat problémy s kočkami, které skáčou na voliéry. Tomu by ale mělo zamezit dvojité pletivo.

Milan Nejezchleba chová papoušky hlavně proto, že ho to baví. „Kvůli penězům to nedělám. Jednoho papouška prodáte, u druhého máte zase ztráty. Nakonec jsem rád, když to vůbec zaplatím,“ vypráví mladý chovatel.
Se svými opeřenci jezdí i po výstavách. Na té poslední byl v Podivíně. Tam se na výstavě exotického ptactva sešlo hned několik desítek opeřených krasavců. Byli tam i nejinteligentnější papoušci žaci. „Znám případy, kdy si odšroubovali matky na kleci a pustili ostatní ptáky z voliéry,“ vzpomíná chovatel.