Vedení města nyní jedná o možném převodu. „Jde pouze o malou část z celkového pozemku, který chceme zastavět. Nicméně abychom mohli získat stavební povolení, musíme mít vlastnické vztahy vypořádané,“ potvrdila mluvčí břeclavské radnice Ivana Solaříková.

Zhruba stomilionová investice v sobě skrývá vznik několikapatrového parkovacího domu s více než sto padesáti místy. Veřejnou architektonickou soutěž na stavbu v křižovatce ulic Slovácká a Stromořadní vyhrál brněnský ateliér P.P. Architects.

Vodohospodáři cíleně navýšili odtok z novomlýnských nádrží. Větší průtok je patrný i v řece Dyji v centru Břeclavi.
VIDEO: Podívejte se, jak proudí Dyje v centru Břeclavi. Hráze jsou podmáčené

Součástí bude přízemí, první podlaží a pojízdná střecha. Později dojde k nadstavbě o jedno podlaží s celkovou kapacitou asi dvou set dvaceti osmi parkovacích míst.

„Výsledný návrh je originálně pojatá konstrukce z dřevěných vazníků, které se promítají i do fasády. Zajímavě je řešený také prostor mezi parkovacím domem a Stromořadní ulicí, kam bude orientovaný parter parkovacího domu,“ řekl před časem starosta města Svatopluk Pěček.

Kvůli houstnoucí dopravě je stavba parkovacího domu pro Břeclavské zásadní. Hledají kvůli tomu soukromého investora, jenž by se na jeho vzniku podílel a následně jej provozoval. „Takto již několik let funguje například parkovací dům v Plzni,“ upozornila mluvčí Solaříková.

V místech bývalého autobusového nádraží v Břeclavi vznikne několikapatrový a energeticky soběstačný parkovací dům.V místech bývalého autobusového nádraží v Břeclavi vznikne několikapatrový a energeticky soběstačný parkovací dům.Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Zda pozemek radnice získá bezúplatně, nebo za něj zaplatí, ještě rozhodnuto není. Jasněji o tom bude nejdříve v únoru, kdy kvůli schvalování navržených podmínek zasedne zastupitelstvo.

Pozemek pod chystaným parkovacím domem navíc ve městě není jediný, u nějž je majitel neznámý. Na seznamu jsou například i bytové domy v ulicích Chodská a Národního odboje.

„Předběžný zájem máme také o některé pozemky. Většinou jde o menší části pod cestami, ale jsou mezi nimi také pozemky v rozvojových lokalitách, jako je například Habrová seč,“ doplnila Solaříková.

  • V místě chystaného parkovacího domu natáčela redaktorka Deníku
Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Jaké množství pozemků na jihu Moravy i v celé republice nově připadnou státu, zatím podle mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Michaely Tesařové zcela jasně říci nelze.

„Nemáme od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního data o počtu nemovitostí po neznámých vlastnících, které připadnou státu, a to z důvodu řešení zvýšeného počtu podnětů podávaných veřejností s blížícím se koncem roku 2023. Jakmile budeme mít údaje k dispozici, budeme o nich veřejnost informovat,“ reagovala na dotaz Deníku mluvčí.

Na Břeclavsku jde o více než deset tisíc nejasných majitelů, na něž je navázaných skoro šest a půl tisíce pozemků a přes tři sta padesát staveb. Většinou jde o ornou půdu, les nebo koryto vodního toku. „V menší míře jsou pak zastoupeny například vinice, třeba v Hlohovci nebo v Charvátské Nové Vsi,“ konkretizovala mluvčí Tesařová.

Areál bývalého Vranova mlýna v Břeclavi se mění k nepoznání.
Zchátralý Vránův mlýn v Břeclavi je pryč. Stavba resortu s byty začne v únoru

Největší počet chyb v zápisech pozemků se váže k období let 1948 až 1989. „Po druhé světové válce docházelo k obrovskému množství nových, a mnohdy neúplných či chybných, zápisů do pozemkových knih. V padesátých letech byla povinnost evidence vlastnictví nemovitostí ve veřejném registru na určitou dobu úplně zrušena. Po několika letech se zavedly takzvané zjednodušené evidence, které jsou z pohledu dnešního práva nedostačující,“ vysvětlovala mluvčí.

Dalším zdrojem chyb, kdy se úřední zápisy rozcházely s dokumenty vlastníků, pak byly ruční přepisy jmen, počešťování německých jmen, foneticky nepřesně přepisovaná jména či nenahlášení změny příjmení po sňatku.

„Další významný aspekt, který k této situaci přispěl, bylo rozdělení Československa. I z této doby pochází mnohé nepřesnosti, což je zřejmé například z toho, že na česko-slovenské hranici je pásmo s nejvyšším počtem nedostatečně identifikovaných vlastníků,“ dodalal Tesařová.