Nebýt problémů se společností ČD Reality, mohl dnes cestujícím v Břeclavi sloužit přestupní terminál integrovaného dopravního systému. Hned vedle vlakového nádraží. Jenže neustálé průtahy projekt odložily na neurčito. Znovu ho osvěžilo předchozí vedení a města a nová radniční garnitura chce co možná nejdřív sehnat peníze, aby se konečně začalo stavět.

„Domlouvají se zdroje z regionálního operačního programu. Odhadovaná cena terminálu je sto dvacet milionů korun. Takové zdroje ale nejsou, takže bude třeba to nějak okleštit. Myslím, že lze dosáhnout na nějakých šedesát milionů,“ nastínil plán vedení města břeclavský místostarosta Jaroslav Parolek.

Pokud bude Evropská unie projektu nakloněná, je město připravené rozčlenit jej na několik částí. O termínu zahájení zatím nechce spekulovat. Otázkou totiž je, jak rychle město stihne zareagovat na patřičnou dotační výzvu.

Město Břeclav v současné době šetří, kde může. Jak se ale Parolek nechal slyšet, pokud na vybudování přestupního terminálu přitečou peníze z Evropské unie, případně jiných zdrojů, je město připravené zainvestovat. „Za tohoto předpokladu jsme ochotní pro rozumnou věc, což terminál jednoznačně je, vzít i úvěr,“ poznamenal.

Břeclav je jediným velkým městem v Jihomoravském kraji, kde stále přestupní terminál integrovaného dopravního systému chybí. Za přestupní terminál s velkým významem dopravní experti považují například znojemský přestupní uzel. Na srovnatelné úrovni je právě břeclavský.

„Jsou i další, které fungují například v Hodoníně, Kyjově či Veselí nad Moravou,“ uvedl několik případů Květoslav Havlík ze společnosti Kordis, která v kraji řídí integrovaný dopravní systém.

„Podle našeho názoru je přestupní uzel v Břeclavi velmi potřebný. Umožnil by a usnadnil přestupy mezi všemi druhy dopravy – jak mezi městskou dopravou v Břeclavi, tak i vlaky a regionálními autobusy,“ vysvětlil Havlík účel terminálu.

Jeho výstavbu v Břeclavi maximálně podporuje ze svého titulu šéfa odboru dopravy Jihomoravského kraje i Rostislav Snovický. Právě on byl před šesti lety jedním z iniciátorů projektu.

„Tehdy to zkrachovalo na tom, že prostor, kde měl být terminál vybudovaný, je ve vlastnictví Českých drah,“ vysvětlil Snovický. Dceřiná společnost Českých drah ČD Reality tehdy přišla s projektem multifunkčního a zábavního domu, jehož součástí měl být i přestupní terminál.

„ČD Reality svým projektem natahovala realizaci až do okamžiku, kdy došlo k tomu, že město sice zajistilo náhradní bydlení pro obyvatele domu naproti výpravní budovy, který danému projektu bránil, ale ČD Reality se nedohodlo s investorem. Pořád se to natahovalo a celý projekt skončil. Vina tedy nebyla na straně města či kraje, ale jednoznačně na dceřiné společnosti ČD Reality,“ vylíčil vedoucí krajského odboru dopravy. (šev)