Podala ji břeclavská římskokatolická farnost se zdůvodněním, že hrozí propadnutí klenby i šíření nemocí. „Cílem asanace je především záchrana této památky, kde hrozí pod nánosem trusu a uhynulých holubů propadnutí klenby. Odhadovaná hmotnost současného zatížení je až 15 tun. Dále hrozí vážné hygienické riziko, neboť se kolem zmíněné kaple pohybuje denně velké množství lidí procházejících na vlakové nádraží,“ napsali zástupci římskokatolické církve ve své žádosti.

Předpokládané náklady odhadli na rovného půl milionu korun. Kromě města odstranění trusu podpořil i kraj. „Záchrana je cílem vedení města, protože takových objektů zde moc nemáme. S kaplí počítáme také v novém konceptu řešení prostoru před břeclavským nádražím, chceme ji také otevřít veřejnosti pro koncerty a prezentaci umělecké školy. Při rozhodování převážil veřejný zájem. Je třeba si uvědomit, že kaple je svázána s železnicí, která je neodmyslitelnou součástí historie města Břeclavi, protože byla postavena právě pro železničáře,“ obhajovala rozhodnutí zastupitelstva mluvčí radnice Jana Pelcová.

Ilustrační foto.
Lidé potřebují nakoupit. V Pohořelicích na to mají facebookovou skupinu

Proti podpoře ze strany města se postavil opoziční zastupitel Filip Šálek. „Majitelem budovy je soukromá právnická osoba, a to je Římskokatolická farnost Břeclav. Přijde mi zvláštní, abychom dávali peníze soukromému subjektu na likvidaci trusu, který se navíc v kapli v takovém množství nenahromadil za jediný rok. Farnost podle mě měla dbát o to, aby trus likvidovala průběžně,“ oponoval Šálek.

Obává se, že se tento případ stane precedentem. „Kdokoli, kdo je vlastníkem historicky významné budovy ve městě, by pak mohl požádat o peníze prakticky na cokoli. Kdyby šlo například o obnovu fasády, tak neřeknu, ale trus?“ neskrýval rozčarování zastupitel.

Diví se i Břeclavané. „Tohle jsem ještě neslyšela. Zajímalo by mě, proč to řeší až teď, kdy je tam patnáct tun. Kdyby to likvidovali postupně, nebyla by to taková hrůza. Dvě stě tisíc korun se nezdá jako obrovská suma peněz. Ale když si vzpomenu, jaký problém je získat peníze z města na hokej či plavání, tak mi to přijde jako nesmysl,“ reagovala například Břeclavanka Monika Gajdová.