Přestože nikdo v okolí dvě spolumajitelky zmíněného domu ve Strážnici neznal, podařilo se pracovníkům úřadu jednu vypátrat už po měsíci. Hledání druhé bylo ale podstatně složitější. „V roce 1909 se odstěhovala na druhý konec republiky. K nalezení podkladů pro dodatečné dědické řízení tak přispěla pečlivost jednoho z matrikářů, který do matriční knihy zapsal drobnou poznámku o novém bydlišti,“ přiblížila mluvčí Úřadu Michaela Tesařová před pár týdny úspěšné vyřešení kauzy nedostatečně indentifikovaných vlastníků.

Jubilejní desátý ročník Valentýnského jarmarku v Petrově.
Zamilování si v Petrově před svátkem připili valentýnskou třináctkou, podívejte

V hodonínském okresu stále zbývá vyjasnit majitele téměř čtyř set staveb a na Břeclavsku dokonce ještě více než osmi set. U pozemků s neznámými vlastníky naopak Hodonínsko hraje celorepublikově prim s téměř třiadvaceti tisíci parcelami. Jde téměř o patnáct procent všech pozemků s nesprávně zapsanými vlastníky v Česku. U nemovitostí v okresech Hodonín a Břeclav přesahuje počet nedostatečně určených a neznámých vlastníků třiadvacet tisíc lidí. S výrazným odstupem pak následují okresy Uherské Hradiště a Zlín. „V případě okresů v Jihomoravském kraji ležících na hranici se Slovenskem je důvodem zvýšeného počtu nedostatečně identifikovaných vlastníků rozdělení Československa a následné vytyčení nových hranic,“ upozornila Tesařová.

Dodala, že nedostatečně identifikovaného vlastníka má nemovitost buď v případě, že nemá zapsaného žádného majitele nebo ho sice v katastru zapsaného má, ale zápis neumožňuje jeho dostatečnou identifikaci. „Většina zápisů tohoto druhu v katastru nemovitostí pramení ze situace před rokem 1989, kdy se katastr nemovitostí neudržoval řádně a v určitém období dokonce nebyl veden vůbec,“ připomněla mluvčí.

Nemovitosti s neznámých vlastníků
Břeclavsko
7 621 pozemků, 869 staveb, 11 356 nedostatečně identifikovaných majitelů
Hodonínsko
23 764 pozemků, 388 staveb, 12 363 nedostatečně identifikovaných majitelů
Česká republika celkem
162 058 pozemků, 4 653 staveb, 129 834 nedostatečně identifikovaných majitelů
zdroj: ÚZSVM k 1. srpnu 2021

Místním v třítisícových Dolních Bojanovicích se snaží s hledáním pomoci i tamní farmář Stanislav Doležal, který vystudoval obor pozemkových úprav. Upozornil ale, velký zájem ze strany veřejnosti ale není, přitom se mu podařilo sestavit i seznam téměř padesáti jmen vlastníků tamních pozemků, kteří jsou ale v katastru zapsaní nejasně tak, že u nich chybí adresa a často i datum narození. „Nejdůležitější je to, že podle nového katastrálního zákona z roku 2014 mají občané, kteří se domnívají, že některý pozemek patřil někomu z jejich rodiny, čas přihlásit se o něj do deseti let od vydání zákona. V opačném případě pozemky propadnou státu. Byla by škoda se o ně nepřihlásit,“ uvedl Doležal.

Stopy vedou do Rakouska

Dolnobojanovická starostka Eva Rajchmanová na problém s nejasným majitelem parcely narazila třeba při přípravě nového parku. Staré stopy vlastníka pozemků vedou až do Rakouska. „Jinak jde ale hlavně o polnosti a lesy a nějaké majetky po Židech, ty ale rozvoj obce nějak neblokují. Určitě bude zajímavé, jak bude stát postupovat postupovat dál až uplynou zbývající dva roky,“ podotkla.

Průzkumný vrt. Ilustrační foto
U Žarošic má vzniknout první hlubinné uložiště oxidu uhličitého v Česku

V celém Česku podle informací od státního úřadu nemá správně zapsaného vlastníka více než pětačtyřicet tisíc nemovitostí, většina z toho jsou pozemky s ornou půdou a lesy. Loni se státu podařilo vyřešit více než sedm tisíc případů. „Tím, že čistíme katastr nemovitostí od nesprávně zapsaných údajů, pomáháme obcím, kterým tyto nemovitosti bránily při výstavbě potřebné infrastruktury. ​Zároveň pomáháme občanům dohledat majetek jejich předků, o kterém doposud nevěděli,“ dodala generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu. Nejčastějším výsledkem zjišťování pracovníků Úřadu bývá to, že vlastník už nežije, dávají tak podnět k zahájení dědického řízení. Končí tak zhruba dvě třetiny případů.