„V deseti případech v Lanžhotě a Týnci se jednalo o podmáčené sklepy v ulici u Kyjovky. Konkrétně v Týnci se jedná o domy, které jsou deset až třicet metrů od řeky. Jsou podsklepené, a pokud přijde větší voda, tak se do sklepů protlačí,“ popsal neúspěšné kandidáty na náhradu škody Jarmil Goldman z odboru životního prostředí břeclavské radnice.

Tyto škody však podle pracovníků Městského úřadu Břeclav neodpovídají metodice, kterou se při šetření řídili. „Někdo měl pět centimetrů vody ve sklepě, někdo půl metru,“ popsal situaci při povodních Goldman.

PŘEČTĚTE SI: Po velké vodě ničí zemědělce na Břeclavsku plísně

Objekty nebyly natolik poškozené, aby potřebovaly nutně opravit a mohly dál sloužit k bydlení. Právě to byla podmínka přijatého programu, do kterého spadalo i Břeclavsko. Zejména pak Podluží, ovšem ne v takovém rozsahu jako například mnohem hůře velkou vodou postižená severní Morava.

Co se týče Břeclavska, odborníci nakonec postoupili krajskému úřadu pouze jediný případ, a to poškozený rodinný domek v Lanžhotě. „Byl zatopený povrchovou vodou. Stojí na níže položeném pozemku a v jeho okolí jsou dva rybníčky. Po dešti a zvýšených průtocích ve vodních tocích nastoupala voda v rybníčcích, spojily se do jednoho. Voda pak dům zasáhla. Majitelka přišla s tím, že má podmáčené omítky a vodu uvnitř,“ popsal případ Goldman, který výsledky zpracovával. Během středy je dostane krajský úřad a pak poputují na příslušná ministerstva.