„Sepsali jsme petici na záchranu stromů. Všechny jsou staré pětašedesát let. Přitom jsou ale zdravé a nikoho neohrožují ani nepřekážejí. Naopak zkrášlují náves a vytvářejí přirozený stín,“ myslí si člen petičního výboru Jan Horák.

Podle jeho slov jsou stromy také důležitým zdrojem včelí pastvy, protože se jedná o lípu a javory mléčné. „Tyto stromy zaslouží spíš úctu, ochranu a ne necitelné kácení. Jsou totiž i památkou na naše předky, kteří je vysázeli. Připomínají nám jejich práci a zásluhy,“ pokračoval místní knihovník a spoluorganizátor řady akcí.

Stromy mají ustoupit plánovanému tenisovému kurtu za divadlem. „Myslíme si, že ten prostor se daleko víc hodí pro parkovou úpravu s parkovištěm pro návštěvníky divadla. Pro sportoviště tohoto druhu se nabízí pěkné prostředí stadionu v západní části obce,“ nabídl Horák alternativu.
Vedení městyse odmítá, že by kácení stromů podporovalo. „Je pravdou, že jsme vykácení tří javorů orlům povolili, ale nemáme z toho žádnou radost. Plánované sportoviště ovšem v Boleradicích velmi chybí a bohužel vyžaduje, aby stromy stavbě ustoupily. Orlu se podařilo získat slušnou dotaci a byla by škoda, aby jeho snaha vyšla naprázdno,“ sdělil starosta Jan Koráb.

 

Petice občanů městyse Boleradice


Níže podepsaní občané Boleradic vyjadřují svůj nesouhlas s vykácením zdravých, vzrostlých stromů v prostoru nynějšího sběrného místa za budovou divadla v Boleradicích. Jedná se o jednu lípu a tři javory ve stáří 65 let.
Náš protest proti záměru Jednoty Orla Boleradice zdůvodňujeme následovně: Stromy bezprostředně neohrožují bezpečnost, ničemu vážně nepřekáží, jsou okrasou středu obce, svými korunami vytvářejí přirozený stín, tlumí prudké nárazy větrů, čistí ovzduší. Zejména jsou však velkým zdrojem včelí pastvy, což v době vzrůstajícího ohrožení včelstev je důležitým faktorem. V neposlední řadě jsou památkou na naše předky, kteří je vysadili a připomínají jejich práci a zásluhy.
Tyto stromy si tedy zasluhují spíše úctu a ochranu a ne necitelné vykácení. Takový čin bychom považovali za svévolnost a neodpovědnost. Proto tento záměr odsuzujeme, žádáme jejich zachování a ochranu.


Libuše Hřibová, Boleradice č. 48 – zástupkyně členů petičního výboru
Vladimíra Marvanová, Boleradice č. 406 – členka petičního výboru
Marta Klimešová, Boleradice č. 53 – členka petičního výboru
Stabislava Trlidová, Boleradice č. 69 – členka petičního výboru
Jan Horák, Boleradice č. 117 – člen petičního výboru

 

 

KÁCENÍ STROMŮ PODÉL SILNIC A MÍSTNÍCH (MĚSTSKÝCH) KOMUNIKACÍ

 

Ano, či ne?!


1. Obecná fakta

Stromořadí podél našich silnic a komunikací již v minulém století obdivovali turisté ze západní Evropy. Jedná se o výsadby staré i více než 200 roků a nebo u ovocných stromořadí podél silnic a silniček II. a III. Třídy o 40 až 100 let i více staré.

Tato stromořadí signalizovala i bez sloupků s reflexními odrazkami za každého počasí, i za tmy, směr a okraje těchto dopravních cest. Současně, částečně a někdy i dosti významně, snižovala hluk vozidel a rozptyl prachu a škodlivých zplodin motorů do okolí a zejména pak významně přispívala a dosud ještě přispívají k doplnění kyslíku, odebíraného spalovacími motory vozidel. Slouží i jako pozorovací místa opeřených dravců (káňata, krahujci aj.) před jejich útokem na hraboše v polích a lukách v okolí těchto dopravních cest.

Významnou charakteristikou těchto stromořadí je původní a neopakovatelné začlenění každé z této dopravních cest v daném regionu a místě do okolní krajiny. Komunikace bez lemující zeleně je svým způsobem jizvou území!

2. Zeleň v zastavěném území (obce, městyse, města)


Tato zeleň působí takto:

- Průměrná vzdušná teplota vegetativních ploch bývá ve dne nižší o 0,5 – 3°C ve srovnání s tzv. tvrdými povrchy.

- Ve stínu stromů se aktivní povrchy (i lidské tělo) zahřívají o 15 – 30°C méně, než je povrchová teplota povrchů přímo osluněných (vegetační stín je hodnotnější než slunečník apod.)

- Zvyšuje vlhkost vzduchu – ve městech je trvale snížena relativní vlhkost vzduchu o 5 – 10% proti okolní krajině. Zvýšení o 15% je pociťováno jako snížení teploty vzduchu o asi 3,5°C.

- Teplotní gradient mezi vegetační plochou a okolím může vyvolat za bezvětří samovolný pohyb vzduchu tzv. gradientový vítr.

- Zachycení prachu na nadzemních částech, zejména listech a urychlení ukládání částic snížením rychlosti proudění znečištěného vzduchu (zelené plochy s dřevinami nejsou zdrojem primární ani sekundární prašnosti s výjimkou tvorby pylu).

- Vegetační pásy podél komunikací sice nemívají vyšší účinnost než snížení hladiny hlučnosti o 2 – 5 dB(A); pokles o 10 dB (A) je pociťován jako poloviční hlasitost. Nejlépe působí víceřadé pásy dřevin (výška 13 – 20 m, šířka pásu 20 - 30 m, u komunikací 7 – 10 m. nejúčinnější jsou biotechnické kombinace, tj. protihlukové valy, stěny apod. v kombinaci s pásy dřevin.

- Rostliny uvolňují do prostředí biologicky aktivní látky – například reaktivní kyslíkaté látky, látky bakteriostatické až bakteriocidní, repelentní, látky vylučované do půdy aj.

- Pohledová a provozní bariéra konkrétních ploch.

- Pro zakládání (a zachování) zeleně, resp. vegetačních prvků, je nejvýznamnější ČSN DIN 1890 „Sadovnické úpravy-Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech“.


KONKRÉTNĚ:
Pro stávající stromy a sítě technického vybavení platí, že:

- Hloubené výkopy se nesmějí provádět v kořenovém systému; pokud se tomu nelze v jednotlivých případech vyhnout, musí být výkop proveden ručně (!) a nesmí být při tom veden blíže než 2,5 metru od paty kmene.

- Kořenová zóna je plocha půdy pod korunou stromů, zvětšené o 1,5 m od obvodu koruny

- Hloubka kořenového systému je vymezena kořenovým systémem rostliny


Vegetační prvky a ochranná pásma sítí technického vybavení:

- Venkovní vedení elektřiny: ochranná pásma jsou závazná pro krajní vodiče, kde je zakázán růst porostů nad 3 metry výšky (§19 zákona č.222/1994Sb.)

- Podzemní kabelová vedení elektřiny, včetně řídící, měřící a zabezpečovací techniky, mají ochranná pásma vymezena po obou stranách od krajního kabelu; v tomto pásu se nesmí vysazovat trvalé porosty a provádět, bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce (opět § 19)

- Vedení rozvodu tepla a plynu dtto dle §§ 34, resp.26.

- Vodovod-ochranné pásmo je doporučované a upřesňuje ho správce sítě (ČSN 755401)

- Kanalizace má také doporučené vzdálenosti od stromů, kdy je nutné zamezit prorůstání kořenů (zejména kůlových dle ČSN 756101.

- Telekomunikační vedení-výkopové práce je možné provádět pouze se souhlasem správce ( §10 Vyhl.č.111/1964 Sb.) .

K výše uvedeným pravidlům je možný přístup v některých případech, kde je opravdu velmi stísněný prostor a sítě jsou zde nutné. Pak kolem stávajících dřevin se provádí výkop ručně, jde se pak i jen 1,5 m od kmene stromů, v tomto úseku se užije chrániček a zemní práce se provádí v rychlém sledu, aby nebyly kořeny rostlin obnažené. Nnová výsadba v chodnících dnes podle podmínek měst, kdy pro stromy se vymezuje menší konstrukčně omezený prostor pro kořenový systém (vyzděné vany s možností indiv. zálivky do vyvedeného plastového přívodu) s dalšími prvky.

3. Městské komunikace

a) Kategorie místní komunikace dle ČSN 736110 je dána svým dopravním významem a následně je pak patrná svým realizovaným příčným uspořádáním a návrhovou rychlostí. Rozlišují se tak i různé funkční třídy:

b) Třídy A1,A2,B1 i B2 jsou s vyloučením nebo omezením přímého dopravního styku s okolním územím a nebo s převážně dopravním významem s důrazem na požadovanou rychlost a omezením přímé dopravní obsluhy (to jsou rychlostní a sběrné komunikace). Zde mají ochrannou funkci směrem k občanské zástavbě především protihlukové stěny nebo zemní valy (ty s výsadbou dřevin).

c) K zachování a vylepšení zeleně jsou pro obyvatele měst i větších obcí důležité především komunikace třídy C a D, tedy městské třídy a obslužné komunikace, některé i s pěšími zónami a cyklistickými stezkami (čili C1,C2,C3,D1,D2 i D3). Návrhové rychlosti těchto tříd jsou nejčastěji v rozmezí od 30 do 50 km/h. (U nejnižších tříd pak mají pěší přednost, rychlost jízdy je zde „krokem“). Z toho vyplývá, že blízkost zeleně až k okraji těles těchto komunikací není z hlediska bezpečnosti silničního provozu nebezpečná (jak se rádo nyní mediálně předvádí).

d) Nežádoucími by mohly být především tuhé a masivní ocelové konstrukce pro reklamy a stejné kategorie jako silnější stromy jsou těsně za obrubníky komunikací sloupy telefonního a elektrického rozvodu i sloupky dopravních značek.

e) Pro umisťování zeleně je v zastavěném území důležitá ČSN 736005 „Prostorová uspořádání sítí technického vybavení“ s potřebnými pásmy inženýrských sítí:

- přímo pod vozovkou, tj. v tělese komunikace se mohou a také většinou umisťují kanalizace, vodovod, plynovod, teplovod, kabelovody.

- za okrajem, obrubníkem, komunikace se umisťují v chodníku či v travnatém pruhu: sdělovací kabely, stožáry osvětlení a vzdušných rozvodů, povrchové kabelovody, vodovody 3.kategorie, plynovody do přetlaku 0,005 MPa, elektrické kabely
.
- zde platí, že volba druhu podzemního vedení a jeho uložení se řídí podmínkami a potřebou. V chodnících užších jak 2,5 m se stožáry umisťují jen se souhlasem správců ostatních vedení.

- V chodnících širších jak 4,5 m lze v trase vyhrazené stožárům také umisťovat stromy.

- Sdělovací kabely mají přednost u hrany obrubníku.

- Součtové minimální šířkové uspořádání potřebných sítí za obrubníkem komunikace, tj. silové kabely, sdělovací kabely, vodovod 3. kategorie a plynový rozvod činí asi do 1,0 až 1,2 metru jako minimum možné. Další šířkový prostor je tzv. volný, ale již omezený ploty soukromých pozemků a nebo v šířkou chodníku do celkové jeho šířky jen 2,5 m. Teprve za těmito 2,5 metry, pokud je volný prostor pozemků v majetku obce, lze umisťovat vzrostlejší zeleň (stromy, keře).

f) K zachování stávající zeleně:

Při dodatečném vybavování obcí plynem, vodou a elektřinou podzemními rozvody lze stávající stromy zachovat stanovenými podmínkami pro provádění prací. Podle letitých zkušeností lze postupovat takto:

- Od okraje stromů provádět mělké výkopy do hl. 0,6 m ve vzdálenosti min. 1,5 m od kmene stromu

- Kabely umisťovat do podélných chrániček

- Zemní práce s pokládkou a zpětným zakrytím provádět převážně v období vegetačního klidu a s termíny kompletního provedení maximálně do 3 týdnů (i z důvodu praktických pro život a pohyb obyvatel v jejich bydlišti)


Při územním plánování a rozhodování, při stavebních řízeních na stavby obytné či objektů infrastruktury musí mít všichni účastníci těchto rozhodování na vědomí a také se řídit přednostním hodnocením významu zeleně ve struktuře daného sídla, čili plnit potřeby obyvatel a zeleň jako prostor pro pobyt a prostředí i volného času, aby si zde lidé také odpočinuli. A v tomto smyslu se chovat i v případech opravdu nevyhnutelného odstranění zeleně stávající.

Stromy nejsou u místních komunikací dopravně nebezpečné. Pro tyto komunikace s dovolenou rychlostí maximálně 50 km/h, resp. i nižší (30 km/h a nebo klidová oblast) jsou i projektové parametry prostorového uspořádání a vedení tras a oblouků také jen na oněch 30 km/h.
Nejnebezpečnější jsou stožáry těsně u obrubníků (to je běžný výskyt) nebo konstrukce reklam a sloupky dopravních značek.
Pro dopravní nehody zde je téměř výhradně příčinou nekázeň samotných řidičů v překročení několika hlavních zásad zákona o provozu na pozemních komunikacích!!
4. Silnice II.třídy a nižších tříd (které také procházejí obcemi)
Pro rozhodování o stromech u silnic jsou tyto argumenty:

- Zákon č.13/1997Sb. O pozemních komunikacích, kde § 15 je v postavení speciálním pro silniční vegetaci ve dvou odstavcích:

1. Silniční vegetace na silničních a jiných pozemcích tvoří součást dálnice – silnice – komunikace, k účelům údržby těchto komunikací nesmí ohrožovat nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo ztěžovat obhospodaření sousedních pozemků.

2. Na návrh příslušného orgánu Policie ČR nebo projednáním s ním je vlastník dálnice-silnice-místní komunikace oprávněn v souladu s příslušnými předpisy (=vyhl.č.114) kácet dřeviny na silničních pozemcích.

- Vyhláška č.114 zmiňuje, že pravomoc obce kácení pozastavit, omezit nebo zakázat není dotčena. Současný problém není v právu, ale v jeho uplatňování v denním životě!

A další obecnější:
- Dřívější znění zákona o ochraně stromů volně rostoucích mimo les se upravil také tak, že stromy lze kácet na soukromém pozemku bez povolení (jen s oznámením), pokud obvod stromu 1 metr nad zemí nedosahuje 30 centimetrů. Jinak k povolování kácení stromů mimo les je nyní oprávněna obec se svým příslušným orgánem životního prostředí či ochrany přírody a pak výkonní správci nár. parků nebo CHKO ve svých regionech.

- Obecně se povolení ke kácení nevyžaduje z důvodů pěstebních (probírky, obnova) nebo podél vodních toků a podél silnic jejich správci. Tento záměr se však musí oznámit orgánu ochrany přírody min.15 dní předem, který pak bezodkladně záměr zhodnotí a vysloví se, zda to neodporuje zásadám kácení v žádaném místě a jeho rozsahu.

- Správa silnic, pokud chce přímo kácet, nikoliv jen zakracovat větvoví do vozovky, musí o tom vyrozumět obec. Pokud se tato do 30 dnů k tomu nevyjádří, lze bez obav kácet, jak se správě silnic zalíbí.

- Správa a údržba silnic si tímto způsobem, zejména v poslední době, ulehčuje práce s úklidem listí a větví spadaných na vozovku. (Levnější a snazší je údržba vozovek bez lemující zeleně!

- Obce s přenesenou působností mají buď samostatné odbory životního prostředí nebo spojené odbory do jednoho či dvou v oborech územního plánu, stavebního řízení, životního prostředí, ochrany přírody a dopravy. A tyto mohou rozhodovat samostatně a právoplatně. Ostatní přidružené obce se rozhodování na území svého katastru spoluúčastní s touto „vyšší“ obcí. (Jinak to patří kraji.)

- K povolení kácení dřevin mimo les je již několik let konečně oprávněn orgán ochrany životního prostředí obcí a nebo správci národních parků či CHKO. (Dříve to příslušelo jen okresním úřadům).

- Nově vysazovanou zeleň, nejen u nově plánovaných silnic, ale i u stávajících silnic náhradou za odumřelé, odumírající a přestárlé a za již pokácené lze zcela zodpovědně umisťovat za silniční příkopy, tj.cca 2,5 až 4 m od okraje krajnic vozovek. Je to již bezpečné, zejména ve srovnání s tím, co se nyní často děje u obnovovaných nových tras vzdušných vedení elektřiny nebo telefonů a nových sloupů osvětlení vesnic a příjezdů. Mohutné betonové sloupy pro 22 kV se osazují také jen 1 až 2 metry od okraje úzké krajničky (konkretně například v roce 2006 na silnici II. tř. Leštěnec – Jinonice u Benešova) a nezřídka se vyskytnou i reklamy na ocelových konstrukcích. Běžné jsou sloupky s dopravními značkami.

- Tam, kde jsou aleje stromů 100 let i více staré v okraji vozovek, čili přímo v krajnicích a jsou opravdu ještě zdravé, lze připustit ponechání s tím, že všechny kmeny budou mít obnovovány vápenné nátěry kmenů (jak tomu i dříve bývávalo) a ještě se na kmen upevní červené a bílé odrazky.

- Tam, kde po vykácení stromů těsně u okrajů vozovek neosadil správce plastové sloupky s odrazkami, vystavuje řidiče za tmy, mlhy, ve vánicích značnému nebezpečí sjetí z vozovky. Toto je životu nebezpečné i při malých rychlostech.

Užívejme na ochranu stromů v odůvodněných případech jasné a neoddiskutovatelné argumenty:

1. Návrhová a bezpečná rychlost silnic mezi obcemi bývá nejčastěji mezi 30 až 60 km/hod. Dodržení této rychlosti výjimečně v případě náledí, mlhy nebo závějí může být příčinou kolize automobilu se stromem. Pozn.: Návrhová a bezpečná rychlost nemá nic společného s maximální povolenou rychlostí.

2. Příčinou smrtelných a těžkých úrazů řidičů nárazem do stromu bývá ponejvíce nepřiměřená (= vysoká) rychlost nad danou v místě bezpečnou rychlost, mj. i pod vlivem alkoholu, nezřídka navíc za nepříznivého počasí.

3. Shodně s nebezpečím nehody neukázněných řidičů figurují také, stejně jako blízkost stromů, ještě bližší osvětlovací sloupy, konstrukce pod nízké reklamy, sloupky dopravních značek, stejně blízké sloupy rozvodu elektřiny a telefonu a také podélné propustky pod boční přejezdy ze silnice na pole či na lesní cestu a také čela příčných propustů se zábradlím z ocelových trubek. Hustota těchto umělých prvků vydá za počet rostoucích stromů a je i horšího charakteru než stromy za příkopy. Pak by i ony měly být odstraněny na námitky odpůrců stromů podél silnic, protože jsou srovnatelně ještě větším nebezpečím pro „bezpečnost silničního provozu“.

4. Kácejme stromy jen v jasných případech přestárlých nebo opravdu starých stromů, i když vypadají zdravě, a vysazujeme za ně postupně nové listnáče (neovocné) za silničními příkopy ve vzdálenosti přes 2 do 4 m od okrajů krajnic vozovek.

5. Nelikvidujme stromoví a keře na svazích těles silnic a silniček ve vzdálenosti nad 3 metry od krajnic.Tyto dřeviny vedle funkcí obdobných v osídlených částech (viz část 2. zeleň v zastavěném území) ještě zpomalují tání sněhu, svahy jsou odolnější erozi silných dešťů a brání splachům zemin s polí do vozovky. Tyto křoviny navíc nahrazují částečně i funkci svodidel a výrazně zkrášlují krajinný reliéf podél silnic.

6. Dovolme jen kultivační probírky dřevin a křovin ve vzdálenostech dle předchozího bodu 5. S odstraněním dřevin lze souhlasit jinak jen v místech, kde je snížena nebo omezena rozhledná vzdálenost řidiče v lomech podélných sklonů vozovek a u příjezdů ke křižovatkám a jiným přípojným místům komunikací.

7. Plně lze souhlasit s odstraňováním korunních přesahů stromů do vozovek, které jednak brání průjezdnému profilu autobusů a nákladních vozidel či traktorům s vysokoprostorovými vleky a jednak se snižuje rozhled na vzdálenost vpřed a je nebezpečí pádu dlouhých větví do vozovky při silných větrech nebo zatížení sněhem.(V tomto případě se jedná o oprávněnou kultivaci z důvodu bezpečného dopravního provozu.)

8. Nelze souhlasit s kácením stromů a dřevin svévolným způsobem, kdy bez pádných důvodů si správci silnic chtějí ulehčit práci a provozní náklady s odstraňováním listí a spadlých větví po zhoršeném počasí. (Nejlépe se udržují pusté vozovky bez ničeho!) Nelze vyloučit ani motivaci získat zdarma dřevo pro otop nebo dokonce prodej načerno.

9. Vytrvale požadovat po povoleném vykácení stromů osazení plastových sloupků s odrazkami a výsadbu náhradních stromů na svazích přilehlých k tělesům silnic a nebo do pruhu za silničním příkopem. Nedostatek značení pustých vozovek bez sloupků s odrazkami může být častou příčinou nehod i ukázněných řidičů.

Všechny výše uvedené zásady, pokyny, argumenty a postupy vám mohou pomoci při práci v obcích, zastupitelstvech, veřejných jednáních o této problematice. Oporu máte i v uvedených zákonech vyhlášce. Obecní samosprávy nejsou vazaly vyšších úřadů, mají právo plně se vyslovovat a spolurozhodovat o svých věcech.

Na podnět kolegy Páleníka z o.p.s. Přátelé přírody vypracoval Radomír Sůva, Votice-Kaliště v březnu 2007.
Drobně upravil Marian Páleník.