Starostové obcí na Břeclavsku vítají porady, které pro ně dvakrát ročně pořádají krajští představitelé. Považují je za užitečné. Zrušené okresní úřady ovšem podle některých poskytovaly lepší servis.
Břeclavský starosta Dymo Piškula zastává názor, že rozdělení České republiky na čtrnáct krajů a dvě stě pověřených úřadů je v době internetu a počítačů příliš vysoké číslo. „Neúměrně to zatěžuje daňové poplatníky,“ soudí.
Piškula si myslí, že by České republice více slušelo uspořádání, které bude kompatibilní se systémem našich německých a rakouských sousedů. „Nabízí se tradiční systém, který tady více než sto let fungoval – Čechy, Morava, Slezsko. Potom si myslím, že by kraje mohly plnit systém větších okresů nebo se vrátit k tradičnímu systému okresů,“ vysvětlil starosta.
„Trošku se mi po nich stýská, protože chybí takový oprávněný subjekt pro jednání, a to je přednosta okresního úřadu. Kraj je mnohdy moc a předseda mikroregionu, i když to bývá starosta menšího města, je zase málo,“ míní například starosta Borkovan Karel Urban.
Jihomoravský kraj je podle něj velmi rozsáhlý. „Hejtman, ač má kolem sebe dobrý tým, nemůže mít přehled o veškerém dění. Problémy kraje jsou diametrálně rozdílné, co se týče čehokoliv, třeba dopravy, povodní a dalších věcí,“ poukázal borkovanský starosta.
Zároveň ovšem říká, že zavedené porady starostů s krajskými úředníky jsou užitečné. „Pořád si myslím, že nám malým obcím pořád chybí takový servis, který člověk na malé obci není schopen při takovém zatížení vyfiltrovat z různých novel zákonů a nařízení,“ uvedl Urban.
Podle hejtmana Jihomoravského kraje Stanislava Juránka je hlavně potřeba, aby zůstal systém spolupráce kraje s obcemi transparentní. „Pokud si budeme vzájemně naslouchat, tak to bude dobré. Když by si chtěl kraj hrát na nějaké samostatné království, tak bude vše špatně,“ poukázal Juránek.
To, co podle hejtmana dělaly v minulosti okresní úřady dobře, může kraj dělat také. „Je to samozřejmě otázka. Každý systém má své výhody a nevýhody,“ dodal.