Vystudovala tříletý Institut grafoanalýzy v Brně a před nedávnem se začala své nové profesi věnovat naplno.

„Chtěla jsem si najít obor, který byl spjatý s psychologií a filozofií. A to grafologie je. Díky písmu mohu poznat člověka. Jaký je, jakou má psychiku. Poznat se však nedá věk, pohlaví, vzdělání. Může se klidně stát, že osmnáctiletý kluk má třesavé písmo jako stařeček,“ naznačuje.

Z písma dokáže vyčíst mnoho informací. Ty rozděluje do čtyř základních struktur. Je to egotická, výkonová, motivační a charakterová. „Patří tam například snaha prosadit se, jaké máte vlohy, jak se umíte vcítit do chování jiných a samozřejmě mnoho dalších,“ prozrazuje, jak moc odráží písmo člověka.

Jak dodává, grafologii dnes využívá mnoho oborů. Například kriminalistika, školství nebo i partnerství. V minulých letech si navíc často nechávaly dělat písemné rozbory mnohé firmy, aby zjistily, jaké předpoklady má pro výkon jejich budoucí zaměstnanec. „Zaměstnavatelé tak mohli nahlédnout do charakteru člověka. Jestli je vůdčí, má organizační schopnosti, jestli bude svoji práci zvládat. Ale dnes se od toho dost upouští. Firmám jde spíš o to, jak se člověk osvědčí přímo v praxi,“ domnívá se.

Co se týče dětí, u těch se osobnost ještě vyvíjí. „I když dnes udělám rozbor u dítěte, nemohu jistě říct, jaké bude za pár let. Grafologové mají krédo, že člověk píše tak, jak kráčí životem kupředu. Ve dvaceti bude posudek jiný než ve čtyřiceti. Máte už jiné názory, zkušenosti a postoje. A v písmu se to otiskne,“ přiznává, že si nezvolila jednoduchou práci.

Dobré na grafologickém rozboru je podle ní i to, že se mohou lidé skrz písmo dále rozvíjet. „Když se soustředíte na to, jak píšete, máte jiný náhled i přístup. A to se odráží i v životě,“ říká.