„Oblast v blízkosti máme stále podchycenou. Konkrétně na Břeclavsku se to týká velkých dopravní tepen, to znamená dálnice u Lanžhota a silnice v Mikulově, kde je největší přeshraniční tok lidí,“ vysvětlil Pittner.

Policejní hlídky s dalekohledy, které dříve prováděly kontroly podél hranice, vystřídal systém kontrol ve vnitrozemí. „To neznamená, že tam nejsme vůbec. Máme například vozidlo s termovizí, které se nicméně využívá omezeně. Jsou to jen namátkové kontroly,“ sdělil Pittner.

Současný trend nelegální migrace se podle jeho slov soustřeďuje na dopravní prostředky. Ta tam je prý doba, kdy se k nám cizinci dostávali načerno po zelené hranici.

Pokud se přitom dostane na naše území auto převážející migranty, mohou ho u nás sledovat například rakouští policisté. Zajišťuje to takzvaný institut přeshraničního pronásledování. „Počet vyhoštěných cizinců od vstupu České republiky do schengenského prostoru se příliš neliší od předchozích let,“ říká Pittner.

Cizinecká policie provádí také namátkové kontroly, kde policisté využívají speciálního vozidla – takzvaného Schengenbusu. Pomocí drahého zařízení umístěného v dodávce mohou kdekoliv zastavit například autobus a za několik minut zkontrolovat, zda v něm nesedí člověk s padělaným či pozměněným dokladem. „Letos jsme zatím takových případů měli méně než za stejné období v loňském roce,“ uvedl Pittner.

Změna? Jen lepší pocit přes hranice

Úplné otevření hranic život Břeclavanům ani Mikulovanům nijak nezměnilo. Více než sto dnů po vstupu České republiky do schengenského prostoru se na tom shodují starostové obou jihomoravských měst.

„V Mikulově jsme nezaznamenali prakticky žádné dopady. S výjimkou těch, kteří jedou do Rakouska. Nemám jediný signál, že by se konec kontrol na hraničním přechodu nějak odrazil na běžném životě lidí,“ potvrdil mikulovský starosta Rostislav Koštial.

Jeho břeclavský kolega Dymo Piškula vidí největší přínos vstupu do Schengenu v tom, že jsme se konečně stali plnohodnotnými Evropany. „Beru–li to ze svého osobního hlediska, pak vnímám hlavně fakt, že nyní mnohem přirozeněji překračujeme hranice. A také začínáme lépe vnímat své sousedy,“ myslí si.

„Donedávna pro nás byla cesta přes hranice vstupem do jiného světa. Museli jsme vytahovat pasy a měli jsme pocit, že jsme najednou někde jinde. Teď se cítíme určitě přirozeněji. Začínáme vnímat, že jsme součástí Evropy,“ popsal své pocity břeclavský starosta. Ani on si nemyslí, že by se Schengen na životě Břeclavanů, kteří nikam necestují, nějak konkrétně projevil. A to ani pozitivně, ani negativně.

„Větší roli než vstup do schengenského prostoru hraje nyní silná koruna, která přestává být pro Rakušany zajímavá. Pro Břeclav to není příliš dobrá zpráva. Ani pro jiná místa v příhraničí, protože to může způsobit řadě lidí problémy. Určité procento tržeb v posledních letech přicházelo z Rakouska. Teď ale silná koruna nemotivuje Rakušany v příhraničí zdaleka tolik utrácet,“ myslí si Piškula. Ten neskrývá, že by se mu líbilo, kdyby rakouští sousedé i nadále nechávali své peníze právě v Břeclavi.

Michal Šupálek