Kliknutím zvětšíteČím je Pálava výjimečná?
V České republice není mnoho míst, která by se mohla pochlubit tak krásnou přírodou jako Pálava. Toto poměrně malé území lze charakterizovat jedním slovem a tím je pestrost. Ta spočívá především v přítomnosti široké škály různých stanovišť hostících rozmanité organismy. Na velmi malé ploše pouhých třiaosmdesáti kilometrů čtverečních zde lidé najdou tvrdé vápencové skály čnící nad okolní zaoblenou krajinu, slunné stráně i tmavé lesy na severních úbočích, lužní lesy a louky zaplavované vodou i suché kamenité stepi nebo vápencové jeskyně. To vše doplňují sady a vinice.
Co připravujete k výročí chráněné krajinné oblasti?
V rámci oslavy výročí vydáváme novou publikaci o krajině a přírodě chráněné krajinné oblasti Pálava. Šedesát stran o tom, co na Pálavě roste, žije a jak se o ni staráme. Kromě úvodní obecné kapitoly a závěrečné o historii jsme obsah rozdělili do desíti kapitol po základních typech přírody: skály a stepi, lesy, lomy a pískovny. Každá popisuje vybrané zajímavé druhy, historické souvislosti a způsoby ochranářského managementu – tedy naší péče o tato území. Elektronická verze je již volně ke stažení na našem webu. Dále připravujeme otevření zcela nově pojaté naučné stezky Turold. Návštěvníci se zde dozví mnoho zajímavostí o vegetaci a živočiších, ale také například o historii těžby vápence na Pálavě.
Jak se změnila návštěvnost Pálavy od loňského jara, kdy začala koronavirová omezení?
Podobné otázky dostáváme v posledních měsících často a odpověď je stále stejná – návštěvníků přibylo na místech, která byla dříve zcela mimo zájem veřejnosti. Největším rozdílem, oproti minulosti, je méně zodpovědné chování části z nich.
Byla loni návštěvnost Pálavy celkově vyšší kvůli aktuální situaci, která je spojená s koronavirovou pandemií?
Celková data za předchozí rok ještě nemáme k dispozici, ale lze předpokládat, že v součtu bude počet návštěvníků zhruba stejný jako v minulosti. Rozdíl bude v rozložení návštěvnosti v čase. Například Svatý kopeček zažil 31.prosince 2020 zcela jistě rekordní návštěvnost, způsobenou omezenými možnostmi vyžití místních i návštěvníků Mikulova v době pandemie.
Jaké jsou největší problémy, se kterými se v chráněné krajinné oblasti potýkáte?
Pár poničených informačních tabulí za rok je snadno možné opravit. Horší je to s krajinou. Na Pálavě, tak jako jinde v České republice a v Evropě máme zejména systémové problémy. V první řadě jde o příliš intenzivní využívání území, které v důsledku vede ke zhoršování stability krajiny. Příliš rychle stavíme a zabíráme zemědělskou půdu, ta která zbývá, je pod tlakem zemědělské velkovýroby a ztrácí schopnost vázat vodu a být domovem dříve běžných organismů.
Jak moc vás trápí odpadky na Svatém kopečku v Mikulově?
Odpadky na Svatém kopečku jsou mnohokrát diskutovaným problémem. Řekl bych, že jich je každý rok zhruba stejně. Nevím, nakolik je naše instituce schopná vychovat turisty odjinud. Jisté však je, že se v Mikulově daří vychovávat děti a mládež k zodpovědnosti vůči přírodě, právě třeba při úklidových akcích na Svatém kopečku. Z těchto dětí také jednou budou turisté a nás může těšit, že se budou chovat ohleduplně na místech, která navštíví. Vždy je nutné začít u sebe a zamést si před vlastním prahem.
Loni jste zavedli poplatek v minulovském lomu a navíc jste přes léto regulovali počet návštěvníků. Jak se to osvědčilo?
O potížích spojených s nadměrnou návštěvností lomu v letních sezónách již bylo napsáno a řečeno mnoho. Proto se omezím jen na konstatování, že situaci bylo nutné koncepčně řešit. Prvním reálným krokem byl pronájem lomu v letní sezóně 2020 soukromému provozovateli za jasně stanovených pravidel. I přes určité počáteční potíže a drobné nedostatky v provozu se celkově ukázal princip regulace návštěvnosti formou výběru vstupného jako velmi účinný. Hlavní podmínkou pro provozovatele byl fakt, že v lomu nesmí být v jednom okamžiku více než sto lidí. Ve srovnání s předchozími sezonami to byl diametrální rozdíl. Spolu s tím byl prostor dle předem daných podmínek vybavený několika toaletami, důsledně bylo dbáno na úklid a byl výrazně omezen přísun neodbouratelných opalovacích krémů do vody.
Jaké mají nová pravidla výsledky?
To vše vedlo k tomu, že na konci léta byla voda stejně průzračná jako v letech těsně po zaplavení lomu a naměřená průhlednost dosahovala až devět metrů. Ve všech směrech pak voda po celou sezonu odpovídala přísným kritériím pro koupání. Omezení počtu lidí a výběr vstupného se samozřejmě nesetkalo s pochopením u všech. Část lidí tato opatření kritizovala a jistě se najdou tací, co budou mít výhrady i nadále. Většinově však byla regulace přijata s porozuměním a celkové zklidnění provozu, a to jak v lomu samotném, tak i dopravní situace přímo před Mariánským mlýnem, dalo našemu rozhodnutí za pravdu.
Chystáte omezení počtu návštěvníků i na jiných místech Pálavy?
Ne, žádné podobné omezení nechystáme.
V oblasti Pálavy je velké zastoupení kriticky ohrožených druhů rostlin. Můžete zmínit nejvýznamnější?
Je jich opravdu hodně, mnoho desítek, takže jen namátkou - hvozdík lumnitzerův, písečnice velkokvětá, šalvěj etiopská, ovsíř stepní, ožanka nebo violka nejmenší.
Na výjimečné rostliny se váží i chránění živočichové. Můžete uvést příklady chráněných druhů, které se na Pálavě vyskytují?
Pálava se nemůže na rozdíl od jiných chráněných krajinných oblastí či národních parků pochlubit výskytem velkých šelem, jakými jsou vlk, rys či medvěd. Unikátní je však například pestrostí hmyzu, najdeme zde pavouky stepníky, motýly jasoně dymnivkového či bourovce trnkového, na skalní stepi pak lze občas narazit na vzácnou kobylku ságu. Z plazů je pro bradlo Pálavy typická naše největší ještěrka – ještěrka zelená. Z ptáků pak můžeme jmenovat například dudka chocholatého, který zde má nejbohatší populaci v České republice, včelojeda lesního nebo vzácného zimního hosta zedníčka skalního.
Jaké problémy způsobují invazivní druhy jako třeba boryt?
Invazní organismy představují pro přirozená společenstva závažný problém. Pokud jde o boryt barvířský tak ten je v celé České republice – a tedy i na Pálavě – nepůvodním druhem, který zplaněl a šíří se v oblastech s vyhovujícími podmínkami prostředí. Pálava je bohužel místem, kde se této rostlině velmi dobře daří. Rozšiřuje se zde zejména na jihovýchodně orientovaných bezlesých strmých svazích Děvína, kde vytlačuje cennou stepní flóru. Například pálavský klenot kosatec nízký nebo ozdobné kontinentální trávy kavyly. Na plochách s dominancí borytu neroste ze vzácných a ohrožených druhů téměř nic, naopak se zde šíří rostliny narušovaných stanovišť, například pelyněk pravý nebo svlačec rolní. Borytu zde bylo ještě před několika lety tolik, že v době jeho květu byla zasažená místa viditelná z dálky jako sytě žluté skvrny. Jako kdyby se na zdejších vápencových svazích pěstovala řepka podobně jako na polích pod Pálavou. Po několikaletém úsilí se nám však už podařilo tohoto nezvaného hosta výrazně zredukovat. V pravidelném ručním vytrhávání na jaře je však zatím nutné stále pokračovat.
Jak pomáhají ovce a další zvířata na Pálavě?
Stáda ovcí i krav patřila k pálavské krajině po staletí a i díky nim je zdejší příroda tak pestrá. Pastva a pohyb zvířat totiž udržuje pestrou mozaiku různých ploch, a brání zarůstání keři a stromy. Hospodářů se zvířaty však ve dvacátém století výrazně ubylo, a tak je zajištění pastvy v optimálním rozsahu jedním z úkolů Agentury ochrany přírody a krajiny, která o rezervace pečuje. Počet a druh zvířat, délka i období pastvy jsou stanoveny tak, aby byly přírodě co nejvíce ku prospěchu.
Využíváte stále na Pálavě i těžké obrněné stroje?
Ano, vojenská technika je využívána v přírodní památce poblíž Mikulova, která má příznačný název Na cvičišti. Chceme totiž, aby se zde nadále udrželo co možná nejrozmanitější prostředí. Abychom zajistili vhodné podmínky pro ty druhy, které potřebují obnaženou půdu, navázali jsme těsnou spolupráci s klubem BVP-1 z blízkých Milovic. Jeho členové svými vojenskými vozidly navazují na činnost armádní techniky, která v uplynulých desetiletích přispěla k různorodosti zdejší přírody.
Jaký máte největší cíl do budoucích let?
Bude to znít jako klišé, ale byl bych skutečně rád, aby se nejen mně a mým spolupracovníkům, ale nám všem podařilo uchovat přírodu Pálavy v co nejzachovalejším stavu pro naše děti. Z těch bližších a splnitelnějších cílů pak zmíním jeden a tím je vybudování Domu přírody Pálavy. Jeho investorem je Regionální muzeum v Mikulově a Agentura ochrany přírody a krajiny, Správa CHKO Pálava se spolupodílí na jeho přípravě. Pokud se vše podaří tak, jak je naplánováno, vznikne v regionu moderní návštěvnické středisko, které bude významně přispívat k posilování vztahu k přírodě místních i návštěvníků.
V posledních letech dochází na planetě ke klimatickým změnám. Dostihnou i Pálavu?
Už dostihly a nejen Pálavu. O tom, že se klima mění, není pochyb a důkazem může být změna doby kvetení některých rostlin. Například tolik obdivované kosatce nízké, bývaly v minulém století vítaným zpestřením májových výletů na Pálavu. V posledních letech kvete tento druh kosatce zpravidla v první, nejpozději v druhé dekádě dubna a není výjimkou ani kvetení prvních jedinců koncem března. Dalším smutným příkladem změny je to, že se stále hůře daří plnit rybníky pod Pálavou vodou. Dolní Mušlovský rybník je již třetím rokem bez vody.
50
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
