Vinice Pálava – stříhání hroznů. To je název studentské výpravy, která se na tři říjnové dny přesune do Ivaně. Cena? Na osobu a tři dny 1700 korun. Ty ovšem nezaplatí majitel vinohradu, ale každý ze čtrnácti studentů pražského gymnázia.Zájemci, kteří si s sebou mají vzít pláštěnky, teplé oblečení a povinně i rukavice a čepice, se na jih Moravy dopraví autobusem, vlakem a nakonec pěšky. Cílem je ivaňský penzion U Stehlíků, kde budou dvě noci spát a také večeřet. Přes den je čeká stříhání hroznů ve vinicích tamního vinaře Hynka Holánka. Od něj se na přednášce dozví i něco o lisování a zpracování hroznů.

„V podstatě je to součást vzdělávacího předmětu biologie v praxi, kde se snažíme studentům rozšířit znalosti a praktické dovednosti. Většinou nastříhají kolem pěti tun hroznů, učí se, jak se vyrábí burčák a pak i víno. Nakonec obojí vyfasují na cestu domů, jako ochutnávku pro rodiče," popsal s úsměvem cíl třídenní brigády učitel biologie a chemie Ondřej Bílý.

Právě on s několikadenními výpravami na jih Moravy v období vinobraní před více než pěti lety přišel. Nyní působí na jednom z pražských gymnázií, kde své nápady mezi studenty šíří a propaguje.

Na škodu kvality

Ivaňský vinař Holánek, u kterého budou studenti od jedenáctého do třináctého října pracovat, zdůraznil, že zájemci neplatí jen za možnost sbírat hrozny. V ceně je ubytování, dvě večeře a také víno a burčák, které si každý z brigádníků odveze domů. „Měl jsem u nás lidi, kteří chtěli prožít den s vinařem, ale jinak moc těchto akcí nedělám. Při vinobraní na ně není čas. To množství hroznů, co nám studenti posbírají, je minimální. Je to pro ně taková osvěta. Aby věděli, co je to za práci a co všechno to obnáší," přiblížil Holánek.

Miroslav Volařík z mikulovského vinařství, které nese jeho jméno, o projektech tohoto typu rovněž ví. „Nabídky na ně máme taky, je to taková zážitková turistika, která se ale moc nevyplatí. Člověk se totiž o ty lidi musí umět postarat a být na to připravený," poukázal Volařík, podle kterého je takové sbírání hroznů pro vinaře nepraktické a v některých případech dokonce až škodlivé.

„Když chcete dělat kvalitní vína, musíte mít kvalitní hrozny. A sváteční sběrači nepoznají jejich kvalitu. Lidé, co to dělají, opravdu musí vědět, co sbírají," vysvětlil mikulovský vinař, proč raději dává přednost stálým zaměstnancům, kteří se ve své práci pořádně vyznají.

Ivaňskému Holánkovi to ale nevadí. Z téměř pětadvaceti hektarů vinohradů, které vlastní, mu studenti posbírají jen pouhého půl hektaru. Což je podle něj docela zanedbatelné množství. „Vidím čím dál více poptávek, že by lidé z nevinařských oblastí rádi šli na den dva sbírat do vinohradu. Vůbec si neuvědomují, kolik práce to je. A že se o vinohrady musíme starat nejen v období vinobraní," doplnil Holánek.