Fotila na Kanárských ostrovech, Krétě či v Benátkách. A už dva a půl roku bydlí v Novosedlech. Veronika Valentová se na Břeclavsko dostala díky své mámě, která se tu usadila. Jak říká, o tom, co dělá, v Novosedlech prakticky nikdo neví.

„Mám obavu, že by to tady lidé ani moc nechápali. Myslím si, že by to nazvali něčím, co to není. Je to jiný život, než znají lidé na vesnici,“ zamýšlí se třiadvacetiletá blondýnka, která zná jen pár lidí v Mikulově a Břeclavi. Kamarády má hlavně v Praze a v Brně.
„Vůbec netuším, že by v Novosedlech bydlela nějaká modelka. Teď to slyším poprvé,“ diví se dokonce i novosedelský starosta František Trefilík.

Dieta? To neznám

Na Břeclavsku se ale rodačce z Liberce líbí. „Mikulov je nádherné město. Ráda mám i Břeclav. Jsem náročná na restaurace a v Břeclavi mně chutná skoro všude,“ směje se jen čtyřiačtyřicet kilogramů vážící kráska, která kupodivu ráda jí. „Žádnou dietu nedržím, neumím to. Jídlo hrozně miluji. Mám ráda italskou kuchyni, ale i klasickou českou. Knedlíky a svíčková nebo rajská, to je moje. Nebo čokoláda,“ neskrývá své slabosti.

O modeling se začala zajímat už když jí bylo čtrnáct. „V té době jsem ale spíš vypadala jako ošklivé káčátko. Zlom přišel, až když mi bylo osmnáct let, kdy jsem v Praze navštívila jednu celkem úspěšnou modelingovou agenturu. Změřili mně míry a domluvili jsme si termín, kdy mi udělali první bookové fotky. Tím to všechno začalo,“ vzpomíná.

Veronika Valentová se specializuje na natáčení reklam a focení. „Přehlídky nedělám, na to jsem malá,“ směje se drobná dívka, která měří 163 centimetrů. Jak říká, spolupracuje hned s několika agenturami, ale už půl roku má i vlastní webové stránky, díky kterým rovněž nemá o nabídky nouzi. „Jinak je to o kontaktech, známostech, facebooku,“ vypočítává.

Jak žena milující jízdu na kole a pěší tůry přiznává, prací, kterou dělá, se dá docela dobře živit. Přestože počet nabídek se v různých obdobích dost liší. „Jednou mám pět šest focení za měsíc s tím, že třeba i na dva týdny někam odlétám. Jindy se stane, že mám i dva týdny volna. Jak kdy. V létě a v závěru roku ale bývá práce většinou víc,“ srovnává.

„S profesionály bývá focení většinou i zábava, což mám ráda. Přesně vědí, co chtějí a jdou si co možná nejrychleji za tím. Kdežto s amatéry nebo na workshopech, což je poslední dobou celkem populární věc, je to takové zdlouhavé a nudné. Člověk se musí trochu přetvařovat, což já zrovna nemám ráda a moc mně to nejde,“ popisuje Valentová.

Nad nabídkou fotit do Playboye dlouho nepřemýšlela. „Já nejsem až tak stydlivý typ člověka a Playboy byl aspoň donedávna celkem prestižní věc. Je pravda, že teď se to trochu zhoršilo, poslední fotky, co jsem v české verzi viděla, byly celkem hrůza. Ale co se týče Holandska či Belgie, tam je to stále uznávaná záležitost,“ ví.

Nabídky jsou různé

Nevadí jí ani akty. „Akt je umělecké dílo, to mi problém nedělá. Chodí mi ale samozřejmě i jiné nabídky, jako je třeba erotika a horší věci, což hned odmítám. Tomu nezabráníte, internet využívá kdekdo, takže vás kontaktují různí lidé,“ připouští s tím, že do erotiky, natož pak porna, by nikdy nešla. „Jsem v tomto směru dost konzervativní. Navíc je to za mizerné peníze. Já mám za den víc než oni za jednu scénu,“ říká.

Jak dlouho se bude jako fotomodelka živit, o tom zatím moc nepřemýšlí. „Záleží na tom, jak dobré jméno máte a jak vypadáte. Podívejte se na Simonu Krainovou, to je opravdu topmodelka a můj vzor, nádherná ženská. Té už je přes pětatřicet. Nebo Eva Herzigová, Tereza Maxová. Myslím si, že fotit se dá klidně i do třiceti, ale hodně záleží na tom, jak člověk vypadá a jak se udržuje,“ má Valentová jasno.

S jinými modelkami se ale kupodivu ve svém volném čase příliš nestýká. „Daleko víc si rozumím s chlapy, třeba s hokejisty, co hrají NHL. S modelkami si brzy nemám co povídat,“ vysvětluje sympatická blondýna, která bude letošní vánoční svátky trávit se svojí mámou v Novosedlech. Má konečně volno.