Na jedné straně rány, které nepřipraveného člověka vyděsí a otřesou jím. Na druhé straně ochrana proti přemnoženým špačkům, kteří jsou schopní zlikvidovat veškerou úrodu hroznů. To jsou plynová děla, která mají za úkol tyto ptáky z vinohradů odloudit. Problém nastává tehdy, kdy plašiče omezují vyhlášky o rušení nočního klidu, nebo dokonce mohou působit dopravní nehody. Zkušenost s tím mají například Přítlučtí.

„Je to šílené. Mnozí soukromníci nedodržují stanovenou dobu nočního klidu od deseti hodin večer do šesti hodin do rána a děla nechávají jet přes celou noc. Buď proto, že na ně zapomenou, nebo se snad bojí, aby jim špačci neškodili přes noc. Lidem to však tak jako tak překáží a přicházejí si stěžovat. Snad více, než v dřívějších letech,“ nechal se slyšet přítlucký starosta Stanislav Ludvík.

Jak dodal, tamní už nechali vyhlásit v obecním rozhlase, aby vinohradníci děla v noci vypínali. „Zatím to však moc nezabralo,“ krčil rameny starosta.

Ten se také svěřil, co mu přidělává nejvíce vrásek na čele. „Když jedu na Zaječí, nedaleko vodárny je dělo přímo u silnice. Když se náhodou trefím a vystřelí, hodně se leknu. Docela se i bojím, aby to některé řidiče nevyděsilo natolik, že by došlo k havárii,“ obává se Ludvík, který se spolu se zaječskou starostkou Janou Hasilíkovou snažil přemístění děla vyjednat. Zatím marně.

Za lichý jeho strach však rozhodně nepovažuje ani vedoucí břeclavského dopravního inspektorátu Jiří Mach.

„Dělo tam vhodně umístěné rozhodně není. Řidiči se mohou leknout a následkem toho i způsobit dopravní nehodu. Majitel vinohradu by měl zvážit, zda by nebylo lepší dát plašič dále od silnice. Chápu, že jde vinohradníkům o úrodu, ale měli by zvážit i možné negativní následky, které jejich počínání může mít,“ upozornil Mach.

Nastane problém

Zvláště povozy s koňmi by podle něj mohly zavinit nehodu s až katastrofickými následky. „Zvířata nerozumějí, co se kolem nich děje. Když dělo vystřelí, splaší se a potom teprve nastane problém,“ zamyslel se dopravní expert.

Těžkosti s neukázněnými vinohradníky nerespektujícími noční klid mají například také Zaječští, Rakvičtí či Brumovičtí.

„Požádali jsme vinaře, aby plynová děla na noc vypínali. Tak trošku jsme je napomenuli. Někteří uposlechli, jiní ne. Nechceme vydávat vyhlášku, rádi bychom vše vyřešili pouhou domluvou,“ prozradil brumovický starosta Antonín Košulič.

Výmluvy, že špaček zaútočí na vinohrad večer nebo časně ráno, nejsou podle ornitologa Josefa Chytila na místě.

„Nesmysl. Špačci přes noc spí a se západem slunce míří na vřesoviště. Stačí tedy, když vinaři děla pustí až v šest hodin ráno. Slunce vychází kolem půl sedmé, to je ideální,“ odhadl Chytil s tím, že nejvíce aktivní jsou tito chránění ptáci brzy dopoledne.

„Když se ale dostatečně nažerou, nemusejí už vlétávat na vinohrady vůbec. No a po půl sedmé večer téměř nejsou vidět,“ uklidnil ornitolog.