„Vzpomněla jsem si na vyprávění pamětníků, že vedle cvičiště u kasáren byl na konci druhé světové války velký kráter. A další v místech, kde staví pan Šenekl mladší. Němci, když utíkali, naházeli tam zbraně a munici,“ vysvětluje žena z Břeclavi. Proto se podle ní v těchto místech dřív domy nestavěly, léta tam bylo smetiště a potom zahrádky.

„Dnes jsou v tomto místě výstavní vilky, ale nikdo z jejich majitelů určitě neví, že bydlí na nevybuchlou municí,“ je přesvědčená.

Pro své tvrzení má i důkaz. „Když se dělaly inženýrské sítě pro tyto domy, tak se našel v půlmetrové hloubce nevybuchlý granát a volali se policejní pyrotechnici,“ vylíčila.

Tuto informaci potvrdila i břeclavská policejní mluvčí Kamila Haraštová. „V roce 2007 našla stavební firma při výkopových pracích zkorodovanou dělostřeleckou minu z druhé světové války,“ sdělila.

Ve čtvrti nových rodinných domů pracuje už pět let stavební firma Bron. Její stavbyvedoucí Zdeněk Sedlák však nepamatuje, že by se, ať už při budování inženýrských sítí, či samotné výstavbě, našla stará munice. „Co se tady našlo, tak obrovský bordel pod zeminou,“ poznamenal.

Historik se diví

Při budování domů byly nejhlubší základy více než dva a půl metru pod zemí. „Když se strhával kufr pro komunikaci, tak se šlo do sedmdesáti nebo osmdesáti centimetrů,“ vysvětlil. Jinak by to podle jeho slov vypadalo, pokud by někdo firmu na možnost nálezu nebezpečného materiálu upozornil.

„Nikdy jsem neslyšel, že by za kasárnami byla munice. Kdyby bylo podezření, jistě by následoval průzkum. Určitě bychom se tím zabývaly. Tohle je ale pro mě novinka,“ nechal se slyšel bývalý vedoucí břeclavského stavebního úřadu Ivan Sulovský.

Nad informací Břeclavanky se podivil i břeclavský historik Emil Kordiovský. „Že by tam byl kráter, tak to nevím po čem. Stará Břeclav nebyla bombardovaná ani dobývaná. Vím jen, že Němci vyhodili do vzduchu podjezd, když ustupovali,“ podotkl Kordiovský.

O nevybuchlém střelivu za kasárnami se podle jeho slov nepíše ani v knize Město Břeclav vydané před deseti lety. Ve vzpomínce na dobu okupace a osvobození tam o ničem takovém není žádná zmínka. „Ale možné je samozřejmě všechno, protože z té doby se nic nedochovalo,“ řekl zároveň.

Němci podle Kordiovského na konci druhé světové války ustupovali spíše směrem na Poštornou. Tam se nejvíc bojovalo.

Nálezy nevybuchlé válečné munice hlásí lidé v Břeclavi poměrně často. Ovšem většinou souvisí s Bořím Lesem v Poštorné, kde býval muniční sklad. Pozůstatky válečného běsnění lidé nacházejí i v jiných částech okresu, ale spíše výjimečně. Boří Les je v tomto směru zdaleka nejfrekventova­nější.