Zelená oáza klidu uprostřed města. Tak hovoří o obnovené zámecké zahradě v břeclavském podzámčí Lukáš Hrdlička, jeden z pravidelných návštěvníků. Zpustlému místu vrátili během pár let tvář místní nadšenci. A ve svém úsilí nepolevují. Právě naopak. Zahradu totiž dál čistí a rozšiřují podél mlýnského náhonu.

Aktuálně pracují na zkultivování plochy o zhruba šesti stech metrech čtverečních. I odsud odvezli dobrovolníci nejprve hromady odpadků, stavební suti či skla, které skrývala v letních měsících vysoká tráva a množství nepůvodních náletových dřevin.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

„Nejprve bylo třeba to tady kompletně vyčistit. Pomohli nám v tom pracovníci Technických služeb města, kteří sem přistavili kontejnery. Jen zeleně jsme odvezli kontejnery čtyři. Putovaly na zkompostování. Dva menší pak byly plné odpadu. Především toho stavebního. V minulosti sem totiž každý navážel to, čeho se zrovna potřeboval zbavit,“ přiblížil redaktorce na místě Filip Šálek, ekolog, břeclavský zastupitel a především jeden ze zachránců zahrady.

Práce na rozšíření zahrady odstartovaly v létě společně s týdenním táborem pořádaným místní pobočkou Hnutí Brontosaurus. Ruku k dílu položila s chutí také desítka chovanců z břeclavské věznice.

Cihelna v Novosedlech dává práci na dvaašedesáti lidem.
Jak se rodí cihly? V prachu a horku. Podívejte se do cihelny v Novosedlech

„Máme navezených asi pět kubíků kompostu, v týdnu nás pak čeká vyfrézování pařezů, které tam zůstaly, zapravení plochy a založení trávníku. Pokud se to podaří, do budoucna bychom chtěli, aby zde vzniklo odpočinkové místo s dřevěným molem se schody k vodě. Třeba by si tady mohli lidé na jaře, když bude voda u mlýnského náhonu čistá, alespoň smočit nohy,“ nastínil Šálek.

Péči věnují nadšenci i již obnovené části zahrady. Přibyla další lavička, panel věnující se historii břeclavského zámku nebo poutač se směrovkou. „Na tuto část zahrady jsme před více než rokem dostali dvě stě tisíc korun. Na tu, kterou nyní obnovujeme, se Lence Černé podařilo z Nadace Via získat osmdesát tisíc korun. Nezdá se to, ale jen vyfrézování nás vyjde na patnáct tisíc. Pět tisíc jsme dali za kompost a dalších pět bude stát osivo,“ vyčíslil břeclavský opoziční zastupitel.

Možným využitím je také užitková zahrada

Už na jaře by pak uprostřed zahrady pod největším stromem mohly kvést narcisy. „Trávníku se tam totiž moc nedaří. Nakoupili jsme deset kilogramů cibulek,“ usmíval se Šálek, který si s dalšími nadšenci zahradu pronajímá od města.

Nevyloučil zároveň, že by do budoucna tajemné a mnohými stále ještě neobjevené zákoutí v podzámčí mohlo z části sloužit i jako užitková zahrada. „Historicky tady totiž opravdu bývala užitková zámecká zahrada. Někteří místní si ještě pamatují, že sem třeba před třiceti čtyřiceti lety chodili na hrášek. Za částí, kterou jsme se vrhli obnovit, je ještě možná jednou tak velký pozemek vedoucí až k pivovaru. Co by zde mohlo vzniknout, je otázkou. Mohlo by tu být místo na herní prvky, ale klidně i vyvýšené záhony se zeleninou,“ přemýšlel nahlas Šálek.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Zahrada, která slouží k relaxaci, cvičení jógy nebo piknikům s dětmi, je volně přístupná. Aktuálně si zde lidé mohou prohlédnout kresby malíře jižní Moravy Antonína Vojtka. Stále k vidění je pak sedmička portrétů významných osobností pojících se k historii břeclavského zámku. Jejich autorkou je uznávaná grafička a ilustrátorka Toybox.

„Chodíval jsem sem od začátku, kdy se začalo s obnovou zahrady. Nějakou dobu jsem tam teď nebyl, ale vím, že se mělo začít s rozšiřováním. Kdykoli se tam zastavím, vážím si klidu, kterého v centru Břeclavi už moc není,“ pochvaloval si Hrdlička.