Spletitý komplex několika kilometrů dlouhých chodeb a sklepení se ukrývá hluboko pod základy města Podivína. V šestnáctém století je údajně vybudovali habáni, kteří je využívali jako skladiště i jako úkryt v dobách válečných konfliktů.

Část pozemků v centru města, pod kterými se mají chodby nacházet, nyní odkoupil místní vinař Tomáš Hřebačka. „Nevíme, po čem vlastně chodíme, co kde leží. Chci vědět, co tam je,“ přiblížil důvod koupě. „Vždy mě totiž zajímala historie města,“ dodal. Pomocí rozsáhlé sondáže chce nejprve zjistit, kolik chodeb v podzemí je, a v jakém jsou stavu. „Chodby se nachází v různé hloubce. V některých místech jsou i osm metrů pod zemí, jinde třeba jen čtyři. V některých ulicích při budování silnic došlo dokonce i k propadům,“ uvedl vinař.

Děti i dospělí si ve valtickém podzemí užili Dýňobraní.
Dýně a zábava se strašidly. Děti si ve valtickém podzemí užily Dýňobraní

To, že je podivínské podzemí plné habánského dědictví, podle něj dokazují mimo jiné úlomky habánské keramiky, které nalezl při budování sklepu v části Podivína směrem na Lednici v ulici Poříčí. „Při kopání a vyvážení písku jsem objevil keramické střepy, větší či menší kusy,“ doplnil Hřebačka. Habánské sklepy by se měly nacházet také pod ulicemi Rosenberská, Rybáře a Habánov.

V souvislosti s podivínskými habány je často skloňovaný také údajný poklad. „Podle písemné zprávy je uložený v lokalitě v Podoxech. Pravda to ale být nemusí,“ naznačil vinař.

Ne všichni jsou ale naklonění myšlence, že se skutečně jedná o sklepy po Habánech. „Centrum města bylo dříve původní židovskou čtvrtí, spíš se tedy bavíme o židovských sklepech,“ konstatoval starosta města Martin Důbrava. „Nevím o tom, že by se podzemí někdy v minulosti zkoumalo. Oficiálně zmapováno to nebylo,“ dodal s tím, že pokud se město rozhodne sklepy a podzemní chodby zkoumat, bude to až po blížících se volbách.