Archeologové léta bádali na Pohansku a netušili, že možná nejvýznamnější nález za poslední desítky let mají přímo u nosu. Jen pár metrů od základny odkryli pod zemí schované zbytky zděné stavby. Vše nasvědčuje tomu, že objevili kostel.

„Je zajímavé, že ač v prostoru Pohanska probíhají výzkumy tak dlouho, toto místo se obcházelo. V podstatě se o nález zasloužil náš technik, správce a terénní specialista Pavel Čáp. To je právě na archeologii krásné, že do země nevidíme a nevíme, co na tom či onom místě může být,“ řekl vedoucí výzkumu Jiří Macháček.

Pokud se potvrdí, že badatelé skutečně narazili na kostel, jednalo by se o v této lokalitě o nový fenomén. „Z toho důvodu, protože je situován do podhradí. Na Pohansku byl dosud objeven jen jeden kostel,“ doplnil Macháček.

Na začátku objevu rozsáhlé kamenné destrukce byla práce Pavla Čápa. Tento technik a správce na tamní archeologické základně totiž před dvěma lety zjistil, že na místě, kde údajně v době vlády Liechtensteinů dříve stála malá stodola či seník, je podezřelá vyvýšenina. Pomocí archeologické sondy pak narazil na úlomky kamenů a malt. Odborníci je podrobili rozborům a provedli geofyzikální měření, která potvrdila rozsáhlejší zbytky zděné stavby.

Čáp naznačil, že se podle posledních indicií patrně opravdu jedná o kostel. „Na jižní straně jsme se dostali hlouběji, začínají se tam objevovat hroby. Vše tedy nasvědčuje tomu, že se jedná o další církevní stavbu, kostelík na Pohansku, a to po padesáti letech výzkumu,“ popsal s úsměvem správce lokality.

Podle Macháčka je zatím předčasné mluvit o významu takového nálezu, pokud nemají archeologové stoprocentní jistotu, že skutečně objevili kostel. „Potvrdí-li se naše hypotéza, pak by šlo bezesporu o nejvýznamnější objev moravské archeologie za posledních třicet let,“ podotkl vedoucí výzkumu.

Zda badatelé nalezli sakrální stavbu, podle něj odhalí až hlubší vrstvy. Předpoklad archeologů stojí na nálezu konkrétních předmětů a hrobů. „Nemůžeme nic uspěchat. Archeologie jde pomalu. Vše se musí pečlivě dokumentovat, porovnávat i hodnotit, aby žádný nález neunikl,“ řekl Macháček k mravenčí práci, která bude na místě nálezu trvat ještě několik let.

K ruce budou mít každoročně v letních měsících studenty archeologie Masarykovy univerzity v Brně, pro které je práce v terénu a rozeznávání možných míst náletů nejlepší praxí. „Je to určitě dobrá zkušenost pro budoucnost, pokud bych se zabýval archeologií, což chci,“ uvedl jeden ze studentů Hynek Černý, který se na Pohansko vypravil sbírat zkušenosti už potřetí.