Politickému vězni, který strávil tři roky v koncentračním táboře a dalších dvanáct let v komunistickém lágru, se navíc splní jeho velké přání, a to vrátit se do rodné obce.

„Cítím se ještě v sedmaosmdesáti letech dobře, dělám vše pro své zdraví, ale rád bych se vrátil do Bořetic. O to jsem už žádal bývalého pana starostu Petráska, ale ten mé žádosti nevyhověl. Musel jsem se poté odstěhovat do penzionu v Modřicích, kde dosud bydlím, ale myslím si, že v Bořeticích bych byl doma a také bych se tam mezi svými cítil líp,“ napsal starostovi Bořetic Václavu Surmanovi před časem Jedlička.

„Pan Jedlička dostal od obce od prvního listopadu přidělený byt, který si chce do jara zařídit. A od prvního dubna příštího roku se do Bořetice natrvalo nastěhovat,“ věří tamní starosta.

Vděčný muž na oplátku daroval rodné obci čtyři sta šedesát tisíc korun. „Už máme jasno, na co je použijeme. Za čtyři sta tisíc korun vybudujeme dvě dětská hřiště, která obec opravdu nutně potřebuje. A zbývajících šedesát tisíc použijeme na opravu hřbitovní barokní brány a záchranu přilehlého vzrostlého javoru,“ řekl Surman.

Oldřich Jedlička byl od mládí nadšeným Sokolem a vlastencem.

Za protiněmeckou činnost skončil v roce 1942 v koncen­tračním táboře Flossenbürg a později Dachau–Alach.

V roce 1949 zavřeli Jedličku spolu s jeho tchánem Petrem Křivkou za protistátní činnost i komunisté.

Dostal dvacet let.

V uranových dolech odpracoval deset let, až do amnestie v roce 1962.