Starší paní, odkázaná na pomoc druhých, potřebovala využít službu Senior taxi v Hodoníně. Sama si průkaz vyřídit nemohla, proto klientka tamního Domova pro seniory Bažantnice poprosila o pomoc sociální pracovnici. Kvůli její vytíženosti se ale nesvezla, kam potřebovala, ještě tři týdny. Sociálních pracovníků v Jihomoravském kraji je totiž málo. A ti, kteří jsou, dělají často práci i za několik lidí.

Například právě v hodonínském domově důchodců mají na více než stovku klientů dvě sociální pracovnice. Jednou z nich je Kateřina Hubalíková. „Starám se třeba o příjem žádostí, výběr klientů, úřední záležitosti, jednám s pozůstalými po úmrtí klienta a řeším i soudy ohledně dědictví,“ vypočetla žena. Kvůli tomu, jak je zaneprázdněná, čelí nepříjemnostem stávající klienti domova i ti, kteří dlouho čekají na přijetí.

S nedostatkem lidí bojují i další organizace. Například v brněnské Ratolesti, která pomáhá dětem, mladým lidem a rodinám v obtížných životních situacích, už dva roky řeší úbytek zájemců o pozice sociálních pracovníků. „Někdy u nás služby fungují i několik měsíců v podstavu, a to nás ubíjí. Kvůli malému počtu pracovníků také nemůžeme přijmout víc klientů, i když o naše služby mají zájem,“ uvedla sociální pracovnice Ratolesti Adéla Schwarzová.

Nedostatek sociálních pracovníků v kraji
• Kvůli nízkému počtu sociálních pracovníků často nemohou organizace v kraji přijímat nové klienty.
• V Domově pro seniory Bažantnice v Hodoníně mají pouze dvě sociální pracovnice na 107 klientů.
• Až tři týdny čekají klienti domova kvůli vytíženosti pracovnic na vyřízení dokladů, které potřebují.
• V brněnské pobočce organizace Ratolest teď hledají dva kolegy. Některá místa obsazují i půl roku.
• IQ Roma servis nejvíce postrádá pracovníky v terénních službách. Nové kolegy hledají prakticky v celém kraji.
• Lidi profese neláká kvůli nízké mzdě a prestiži oboru.

O kolegy mají nouzi i v organizaci IQ Roma servis. „Aktuálně hledáme sociální pracovníky pro terénní programy v Brně i v krajských pobočkách a pracovníka s pedagogickým vzděláním do Břeclavi,“ sdělil ředitel Petr Máčal.

Příčina malého zájmu o práci v oboru tkví podle některých oslovených sociálních pracovníků v nízkém ohodnocení i tom, jak se na ně lidé dívají. „Myslím, že profese je totálně podhodnocená. A nejen z hlediska peněz, jde o celkovou prestiž povolání. Sociální práci musíme pořád obhajovat. Nikdo navíc nevěnuje pozornost její psychické náročnosti,“ postěžovala si zaměstnankyně IQ Roma servis Hana Kolářová.

Aby získali novou sílu, musí si i proto představitelé jihomoravských organizací předcházet i studenty, kteří se oboru věnují. „Na své první praxi s dětmi jsem hned dostala nabídku brigády. Na místě pracuji doteď,“ řekla třeba čerstvě vystudovaná sociální pracovnice Magdalena Kunrtová.

ZUZANA VRBECKÁ