Lékaři u Artura diagnostikovali takzvanou hemofagocytující lymfohistiocytózu. Pro rodinu zlomová chvíle nastala 17. listopadu loňského roku. Chlapci se opakovaně vracela teplota, rodiče s ním nakonec vyrazili na pohotovost.

Lékaři si ho nechali v nemocnici a pustili se do testů, jež odhalily, že je problém závažný. Matka Sára L. Nešporová vzpomněla, že nemoc velmi rychle zesílila.

„Začaly se mu zvětšovat orgány, všechno ho bolelo, křičel a říkal, že umírá. Uklidňovala jsem ho, ale lékaři, kteří v tu chvíli kolem nás stáli, moc spokojeně nevypadali,“ popisuje žena, která pochází z Valtic.

Ladenská starostka Renáta Priesterrathová míní, že si obec odtržením od Břeclavi jedině polepšila.
VIDEO: Dvacet let samostatnosti. Ladná si připomíná odtržení od Břeclavi

Tehdejší chvíle byly pro rodinu velmi vypjaté. „Artur upadal do šoku, měl velmi vysoký puls, začaly mu kolabovat orgány. Okamžitě ho převezli na sál a mě odvedli pryč. Když přijel manžel, vyslechli jsme si, že zdravotníci dělají, co mohou, ale že to dost možná nedopadne dobře,“ vracela se Sára Nešporová k těžkým okamžikům. Doktoři je zvládli.

Onemocnění, kterým hoch trpí, spousta dětí kvůli rychlému nástupu a pozdní diagnostice nepřežije. „V Brně odvedli fantastickou práci. Jsme jim neskutečně vděční. Kdybychom žili kdekoli jinde, dost možná bychom tu už Áťu neměli,“ je přesvědčená žena.

Malého Artura čeká série čtyřiceti týdnů chemoterapií. Tu první absolvoval už třetí den svého pobytu v nemocnici. Poslední bude v polovině srpna. „Chemoterapie začala zabírat. Nyní ale aktivně hledáme taky dárce kostní dřeně. Kdyby chemoterapie na vyléčení nestačila, byla by transplantace kostní dřeně jedinou možnou záchranou,“ zdůvodňovala Nešporová.

Jak pomoci? 

  • Lidé mezi 18 až 35 lety se mohou zapsat do registru dárců kostní dřeně. V pražském IKEMu do registru přijímají dárce až do věku 41 let. Dárcovství kostní dřeně nebolí a trvá jen chvíli.
  • Seznam odběrových míst pro registraci najdete třeba TADY. Lze také vyplnit online přihlášku a nechat si domů poslat odběrovou sadu na vytření úst.
  • Aktuálně bude na Břeclavsku hned několik míst, kde se lidé do registru budou moci zapsat. Mobilní odběrová linka přijede třeba do Valtic. A to už tento pátek 19. ledna. Vzorek výtěrem z úst odeberou sestřičky v salonku restaurace Amália v čase od 14 do 18 hodin.

Artur, který se zhruba od tří let potýká taky s Crohnovou chorobou, se s nemocí pere dobře. Neví, jak moc je vážná, ale věří, že se uzdraví.

„Všiml si, že přibral, a to zhruba pětatřicet procent svojí původní váhy. Také mívá blbou náladu. Jako vedlejší účinek léčby se u něj ze začátku projevovaly těžké deprese, na které pomohla až antidepresiva. Ta bere denně,“ zmínila hochova máma.

Když hovoří o budoucnosti, přiznává, že si společně s manželem už pomalu připravili půdu i na situaci, že jejich syn boj o život prohraje. „Všechny děti v Arturově věku se často ptají na smrt. I my o ní doma mluvíme. Bavíme se o tom, že nejde o nic, z čeho by člověk měl mít strach. Že nás potká jednou všechny, že se zase jednoho dne někde sejdeme, narodíme se třeba v Pohořelicích nebo ve Valticích a bude nám dobře,“ vyprávěla vyrovnaně Nešporová.

Malý Artur z Pohořelic na Brněnsku bojuje se zákeřným a vzácným onemocněním napadajícím imunitní systém.Malý Artur z Pohořelic na Brněnsku bojuje se zákeřným a vzácným onemocněním napadajícím imunitní systém.Zdroj: se svolením Sáry L. Nešporové

Obrovskou podporou je rodičům celá rodina. Společně věří, že nejhorší už má Artur za sebou. „Doufáme, že nebude potřeba transplantace. A protože jsme pozitivní, věříme, že se nám náborovými akcemi podaří najít dárce pro někoho jiného, komu tak třeba zachráníme život,“ usmívala se statečná žena.

Doma se snaží žít tak jako dřív. Artur teď do školky nechodí, a jeho největší parťačkou je tak mladší sestra Stella. Doma vyrábí, maluje, chodí na procházky a užívá si toho, co mu zdravotní stav dovolí. Naposledy třeba ze dřeva s pomocí dědy vyrobil zcela funkční malou pec na pizzu. Nemoci přezdívá bacilák hladu a blbé nálady.

„Odjakživa rád sportoval, což teď moc nemůže. Má pořád zvětšená játra a větší pád nebo úraz by byl vážnou komplikací. Každodenní procházky mu ulevují od bolesti nohou i zad a věřím, že na jaře budeme moct vytáhnout kolo. Bruslí a lyží se bude muset vzdát, to by bylo moc rizikové. I plavání, což nás mrzí,“ vyjmenovala smířlivě Nešporová, jejíž máma Zuzana Nešporová pracovala jako novinářka v Deníku. Táta František Macinka je pak známým kontrabasistou mnoha cimbálových muzik.