„Máme dva krátkosrsté křížence. Jeden je vesnická směs z Hrušek a druhého jsme si vzali z útulku. Oba dva posolené chodníky příliš nezvládají, jeden proto i odmítá chodit ve sněhu ven. Po každé procházce tak musíme umývat tlapky, někdy je potřeba jim namazat polštářky krémem. A venčení ve městě se snažíme vyhýbat," podělil se o zimní starosti Dušan Hanuš z Břeclavi.

Podobně řeší tyto strasti i majitelé dlouhosrstých plemen. „Naše dvě kokršpanělky si ze zimních procházek přináší v tlapkách kromě soli i žmolky sněhu. Aby si je nevykusovali, hned jim packy umýváme čistou vodou," svěřila se také Magda Lengálová z Poštorné.

Úpravu chodníků v Břeclavi zajišťuje společnost Tempos. Ta rozhoduje, při jakém počasí a teplotě je nutné sůl použít.

„Chodníky solíme jen tak, jak je to nutné. Snažíme se co nejvíce šetřit, v posypovém materiálu je obsah soli kolem patnácti procent. Účel solení je jasný, lidské zdraví se musí chránit. Bez použití soli by lidem na zmrzlých ledových plotnách hrozily vážné úrazy. Ty pro starší lidi znamenají i ohrožení na životě," vysvětloval provozní manažer Temposu Miroslav Hyrš.

Tuna soli – tři tisíce

Tuna posypové soli vychází průměrně na tři tisíce korun. Vybrat se dá až ze sedmi druhů, přičemž sůl s nejmenší zátěží pro ošetřovaný povrch vyjde až na pětadvacet tisíc za tunu. I proto město, které si služby Temposu platí, neváhá šetřit za pomoci levnějšího pevného materiálu. Zejména kamínků či hrubého písku. „Silničáři se musí zbavit sněhu hned, a tak jim nezbývá než za zimu vysypat tisíce tun soli. Písek či kamínky totiž na pneumatikách aut ze silnic rychle zmizí. Na chodnících je to podobné. Jiné možnosti přitom nejsou, vyhřívané chodníky se ještě nedělají," posteskl si ironicky.

Jako majitel psa Hyrš vnímá problém typický pro zimu ve městě také. „Sám jsem pejskař. Doporučuji tak venčit mimo chodníky a silnice, ideálně vyrazit do přírody. Menšího psa klidně přenést na trávník. A když to nejde a člověk má pětačtyřiceti­kilového psa jako já, musí se o něj po procházce postarat," dodal zasvěceně.

Veterinář Michal Nesňal z Poštorné s oběma břeclavskými pejskaři souhlasí. Sám totiž doporučuje to stejné. Po vycházce opláchnout tlapky vlažnou vodou, při případných problémech namazat speciální mastí. „Dva tři roky zpátky mi do ordinace volali majitelé psů s tímto problémem celkem často. Se solí se ale evidentně začalo šetřit, takže je psům líp. Pokud by se zanedbala péče a nestačilo by omývání čistou vodou, pes si začne packy vylizovat. To je znamení, že je chce omýt, případně i namazat," vzkázal Nesňal.

Veterinář Michal Nesňal varuje: Nejhorší bývá změna teplot

Veterinář Michal Nesňal z Poštorné říká, že pro zdraví psa je zima lepší než léto.

Jaké zdravotní problémy psů řeší veterinář v zimě nejčastěji?

Mnozí by si mohli myslet opak, ale pes je v zimě zdravější než v létě. Alespoň co se týká kožních a ušních zánětů. Podobně jako lidi psy nejčastěji sužují problémy s kašlem či s onemocněním horních cest dýchacích.

Na co by si měli majitelé zvířat dávat pozor v silných mrazech?

Pokud by bylo minus dvacet stupňů, tak je samozřejmě bezpečnější vzít psa do garáže nebo mu pořádně vyteplit boudu, aby neprochladl. Opět je podobně jako pro člověka nejhorší náhlá změna teplot, takže i když je pes nemocný, je lepší nechat jej v teplotě, na kterou je zvyklý. Jinak se ještě víc stresuje.