Pouhé čtyři měsíce strávili řemeslníci rekonstrukcí historizující stavby z dílny renomovaného českorakouského architekta Karla Weinbrennera v břeclavské místní části Poštorná. Vila, kterou dvorní lichtenštejnský architekt navrhl v roce 1900, se kolaudace dočkala už v letech 1901 až 1902.

Postavit ji nechal kníže Jan II. z Lichtenštejna. Původně sloužila jako Arzthaus, tedy jako sídlo lékaře, jeho rodiny i jeho praxe. „Ostatně lékaři se zde střídali po desítky let. Ve třicátých letech minulého století vila propadla bance, neboť její majitel Rudolf Havlíček, který převzal otcův velkoobchod s vínem, nebyl schopný umořovat své dluhy. Pak vilu koupil stát a v roce 1950 přešla do vlastnictví tehdejšího národního výboru pod podmínkou, že zde nechá zřídit zdravotní středisko,“ vyprávěla ve zkratce Dagmar Benešová, jedna ze členek nadačního fondu Moravská krása, který vilu od letošního ledna spravuje.

Ilustrační foto.
Kroupy, mrazíky i chladné léto: Jablek na jihu Moravy je méně, shodují se sadaři

Současnými úpravami odstranili řemeslníci nepatřičné zásahy z minulých let. Vnitřní prostory vily se dočkaly citlivé renovace s cílem navrátit budově s cennou výzdobou z červených cihel z místní lichtenštejnské cihelny původní podobu a charakter. „Vila byla uzpůsobená ke svému původnímu účelu – totiž k lékařské praxi. Tomu odpovídalo i vnitřní vybavení. Součástí renovace bylo repasování oken či dveří, nové výmalby či instalace osvětlení,“ pokračovala manažerka nadačního fondu Michaela Gajdová.

PROČ NESE VILA JMÉNO PO ALOISI HAVLÍČKOVI?

- Alois Havlíček byl někdejším poštorenským starostou, starostou Sokola a mimo jiné také obchodníkem s dolnorakouským vínem.

- Narodil se 14. února 1869 a zemřel 3. října 1928.

- Byl vlastencem, odborářem, národním buditelem a hlavní tváří národnostního boje proti Němcům a germanizaci. Bojoval za to, aby české děti mohly v Poštorné navštěvovat českou školu. Za své názory byl dokonce vězněný.

- Zároveň byl otcem Rudolfa Havlíčka, který vilu koupil v roce 1924.

- Aloisi Havlíčkovi byla v září 1933 v Poštorné odhalena i pamětní deska.

- Svoji bustu má nyní také u vstupu do Havlíčkovy vily. Jejím autorem je sochař Matyáš Chochola.

- Souhlas s tím, aby se vila jmenovala po jeho dědečkovi, podepsal v memorandu Havlíčkův vnuk Leo, který v břeclavské místní části stále s rodinou žije.

Uvnitř vznikla čistá a prosvětlená galerie, kterou až do listopadu obsadila výstava černobílých snímků Honzy Sakaře focených starou metodou na plech s názvem Krajina paměti / Memoryscape. „Dokončit nám zbývá ještě kancelář, kterou budeme využívat jako sídlo nadačního fondu. A také doplnit nábytek tak, aby mohla vila sloužit svému účelu – tedy setkávání a dílnám,“ vyjmenovala Benešová.

Zadní trakt památkově chráněného domu číslo 95 údajně ohrožuje nádvoří domu U Synků v Hustopečích.
Hustopeče: nádvoří domu U Synků ohrožuje statika sousedního domu

Zrekonstruovaná vila neušla ani pozornosti Kateřiny Řezníčkové. „Vila vypadá moc krásně. Opravy takových budov mají určitě smysl. Holky jsou moc šikovné. Přijde mi to jako ideální místo pro komorní koncerty a právě výstavy. Až se zrenovuje i zahrada, tak třeba i pro pikniky či menší představení venku,“ zasnila se.

CO JE KRAJINA PAMĚTI / MEMORYSCAPE?

- Jde o první výstavu, kterou rekonstruovaná budova Havlíčkovy vily hostí.

- Fotografie, jejichž autorem je Honza Sakař, jsou vytvořeny jedinečnou starou metodou zvanou mokrý kolodiový proces. Objekty zachytil fotograf jednoduše řečeno na plechové destičky.

- Tematické okruhy, které Sakař na svých fotografiích zachytil, se vztahují k Podluží. Jde o folklor, vinařství, historii či ornament.

- Výstavu, a potažmo i vilu, si lidé mohou přijít prohlédnout vždy o víkendech až do konce listopadu. A to v čase od dvou do šesti hodin odpoledne.

- Následovat bude výstava Babinko, vzpomínaj, kterou nyní obdivují krajánci spřízněného československého muzea v Iowě ve Spojených státech amerických.