„Letos jsme z rozpočtu města vyhradili čtyři miliony na zpracování několika manažerských projektů, mezi nimi i na rekonstrukci pobočky městské knihovny v Poštorné,“ potvrdil místostarosta města Pavel Dominik.

Bývalý obecní úřad, dnes knihovna, prozrazuje svou červenou režnou barvou společný původ s kostelem, farou i školou. Osobitý ráz jim na přelomu devatenáctého a dvacátého století vtiskl Lichtenštejnský ředitel stavebního úřadu Karel Weinbrenner za pomoci tvarovek z prosperující poštorenské keramičky.

Knihovna je sice památkou, stejně jako kostel nebo fara, léta ale chátrá. Za dva týdny by měly být hotové restaurátorské průzkumy. „Pak prostřednictvím internetu vyzveme firmy, aby se přihlásily do výběrového řízení s projektovými dokumentacemi na rekonstrukci,“ nastínil postup města vedoucí odboru regionálního rozvoje Petr Nešpor.

Komenský už nebude beznosý

Peníze na opravu by chtěli Břeclavští získat z regionálních operačních programů Evropské unie. Pokud neuspějí, hodlají se obrátit kamkoli to bude možné.
Úprav se dočkají i veřejná prostranství před školou a kostelem. „Počítáme se zelení, dlažbou i řešením potíží s parkováním. Chystáme také renovaci busty Komenského,“ upřesnil Nešpor. Na to, že Komenský má uražený nos, upozornil na zasedání zastupitelstva výtvarník Karel Křivánek. Učitele národů má dát kompletně do pořádku zkušený restaurátor.
Časem chce město vyřešit i to, co s prostranstvím za kostelem, kde loni vzniklo nové dětské hřiště. V minulosti putovaly nemalé částky z městského rozpočtu také na rekonstrukci školy nebo na nasvícení kostela.

Na zvelebení poštorenského středu se nepodílí jen město. Nedávno prokoukla budova v těsném sousedství knihovny. Bývalou poštu, dnes zdravotnické středisko, opravili za své lékaři. V obležení dělníků je i dřívější sladovna. Před rokem získala nová okna, pracuje se na nové fasádě. Opravy má v režii podnikatel Štěpán Smolík. „Budovu využíváme jako sídlo firmy. Většina prostor ale stále slouží jako sklad sladovnického ječmene,“ prozradil.